středa 29. ledna 2014

Budoucnost tajemná, budoucnost vzdálená

Dobrý podvečer.

Ani nevíte, jak jsem ráda, že zítra již nemusím do školy! Neskutečně se těším na hory, na klid a sníh a volný prostor... úplně cítím, jak to potřebuji. Těším se na odpočinek a zároveň doufám, že budu moci vyrazit na běžky, protože jsem tomu cvičení poslední dny moc nedala.

Nicméně u vážných témat, týkajících se vzdělávání bych ještě ráda chvíli zůstala. Slibovala jsem, že napíši článek o tom, kde jsem včera byla, konečně jsem se k tomu dostala.

V rámci školy (dokonce jsme dostali povolení od naší "milované" paní ředitelky!) jsme vyrazili směr Výstaviště Holešovice - konkrétně na GAUDEAMUS.

O co vlastně jde? Oficiální stránka říká:
,,Gaudeamus je program určen všem zájemcům o další studium po maturitě, zejména studentům III. a IV. ročníků SŠ. Na veletrhu najdete české a renomované zahraniční univerzity, vysoké, vyšší odborné a jazykové školy. Nevíte-li, jak se připravit na přijímací zkoušky, na veletrhu se to dozvíte."


Tak to by tedy bylo ke krátkému úvodu. Předpokládám, že jste o tomto veletrhu již slyšeli, koná se nejen v Praze, ale třeba také v Brně.
A jelikož se nám ta maturita bleskově blíží (dobře, až příští rok, ale ono to zatraceně utíká!!), je nejvyšší čas se začít starat o svou budoucnost. 

Na Gaudeamus jsem vyrazila s jasnou představou - budu studovat psychologii, v nejlepším případě na Karlovce, případně Masarykova v Brně / Palackého v Olomouci.

No... mé vratké sebevědomí a jistota šly velmi rychle do prdele háje. 

Jak to celé probíhalo?
Hned po vstupu do areálu se na nás sbíhají asi 4 slečny, hrozně se usmívají a dávají nám jakési letáčky. Otevírám letáček, čtu soukromá vysoká škola ekonomická... zavírám letáček. Vyhazuji letáček do nejbližšího koše. Joo, ekonomka, to tak. Ještě než stačíme dojít do prvního sektoru, už nás obklíčí další letáčkovecpávači. 
Čtu MATFYZ
Letáček velmi důkladně trhám.
Kombinace matematika-fyzika, to je přesně něco pro mě.
Konečně se dostáváme do první části veletrhu. První dojmy: zmatek, všude miliony lidí, hluk, barvy, nápisy a LETÁČKY. Nekonečno letáčků. 
Jsem vyděšená a chci utéct, nenápadně se obracím k odchodu.

 Spolužačka si mě přitahuje zpátky (to mi nevyšlo,sakra.)
Trochu se uklidňuji a zhluboka dýchám. Zjišťuji, že není tak těžké se orientovat, všechny uličky jsou přehledně členěné a nakonec to není ani nijak obrovské. (mezitím cosi bezmyšlenkovitě podepisuji...tak doufám, že jsem se zapsala třeba do sdružení milovníků goniometrických funkcí.)
Dobře tedy, tak tu stojím a teď si jdu pro svou budoucnost!


Pomalu tedy procházíme první uličkou. Co všechno tady je? Od různých typů škol všeho druhu - české, zahraniční (Anglie, Francie, USA, Skandinávie, Španělsko, Německo a další), soukromé i státní, dále nespočet stánků nabízející přípravné kurzy, pobyty v zahraničí ať už pracovní nebo studijní, jazykové kurzy, volnočasové aktivity, dokonce i stánek se SCIO testy. Ten byl obzvlášť přínosný, protože máte šanci nahlédnout, jak jsou jednotlivé standardizované testy postavené. 
Neříkala jsem ale, že Vás to, co uvidíte, potěší...

Dobře, fajn. Tak se hold budu muset trochu víc učit. Nevadí, jdeme dál. Procházíme kolem katedry pěstování tropických rostlin, kde je kupodivu prázdno. Zastavuje se tam ale spolužák a velmi zaujatě se vyptává, co všechno se těmi tropickými rostlinami myslí. Dívka za stánkem se usmívá: ,,Trávu ne." Spolužák zklamaně odchází.
Míjíme stánek francouzského institutu. Pozastavuji se, protože vím, že mě čeká maturita z francouzštiny. Dívám se na nabídku jejich jazykových kurzů. Mezitím na mě madam nadšeně spouští francouzsky, takže rychle popadám leták a s tichým : ,,Désolé, je suis pressé." mizím za rohem.
Tak jsem na tu maturitu fakt zvědavá.

A pak se to stalo. Můj zrak ulpívá na skromném stánku, odkud se na mě směje pán v letech a vesele mává.
,,You are a dancer, right?", culí se od ucha k uchu a v očích mu blýskají jiskřičky.
Ehh, co mám říct? No, tak trochu jo, tanec je v podstatě jedna z nejmilovanějších věcí v mém životě. Dobrý odhad, pane. Lámanou angličtinou mu vysvětluji, že jsem tancovala závodně 6 let, ale už dlouho se tomu nevěnuji aktivně. Na nic víc nečeká a spouští. Mluvili jsme hodně a mluvili jsme dlouho. U toho stánku jsem strávila dobrou půlhodinu. Ve zkratce mi bylo sděleno, že se jedná o uměleckou univerzitu ve Španělsku. Mají lokace různě umístěné (Barcelona, ale i menší města, především pobřežní oblasti) a nabízejí různé typy kurzů (delších i kratších), ale i dlouhodobé vážné studium. Hudba, tanec a divadlo. Všechny tyto obory lze různě kombinovat a navzájem se všechno prolíná. Studenti se učí spolu komunikovat, všude panují přátelské vztahy, často se pořádají různá vystoupení a společné akce, večer se chodí pařit na pláži, poznává se město... zní to jako sen. Ale velmi rychle se z toho snu probouzím. Nejsem žádná profi tanečnice ani herečka, je tisíce lepších než jsem já...navíc-co cena?
Pan Culivý si všímá mého zdrceného výrazu a jako by mi četl myšlenky - povídá, že nemusím umět perfektně to a to, stačí nadšení, jde o přístup, musím k tomu chovat lásku. A první 3 hodiny v jejich škole jsou zdarma. A takzvané audition - tzn. příjimací řízení je také zadarmo. A letenky prý v poslední době výrazně zlevnily. Originálně mi cpe letáček, ať si to prý promyslím, že by mi doporučoval nejdříve zkusit jejich letní přípravný kurz a že uvidím, co se z toho vyvine.
V hlavě mám bordel, ale rodí se mi tam velkolepý plán. No řekněte-léto, pláž, sluníčko, Španělsko, tanec, hudba, divadlo, noví lidé, naučit se jazyk... plus Vás tam prý naučí i něco o zdravém životním stylu, budou se snažit, abyste propojili mysl i tělo, dostat Vás do kondice fyzické i psychické.
Ok.
Loučím se s pánem a odcházím jako v mlze. Je to jasné, začínám šetřit a o prázdninách jedu do Španělska.
Dobře, to bychom měli můj výjev nadšení a bláznovství. Jdeme dál.



Přecházíme do druhého sálu, kde je v podstatě to samé. Vidíme obrovský panel se soutěží o MacBook od Apple...jen si stačí tipnout, z kolika snímků se skládá koláž na obrazovce. No co, za to nic nedáme a všichni svorně tipujeme. V tom k nám přistupuje asiat, který nás oslňuje svými zářivě bílými zuby a tváří se jako tatarský měsíček na hnoji. Ptá se nás, zda už jsme slyšeli o NewtonCollege.
Neslyšeli.
Výborně, skvělá příležitost k tomu spustit. Zahlcuje nás informacemi a mele v kuse dobrých 10 minut. Z překotného výkladu, jak je jeho škola nejdokonalejší a úžasná a jakou má uplatnitelnost a prestiž, se kromě toho také dozvídáme, že jde o školu zaměřenou na bussines a psychologii. Zpozorním. Prý že mají i speciální obor zaměřený na psychologii reklamy. No vida vida. Projevuji zájem a asiat se rozzáří ještě víc. Cpe mi letáček. (vážně...VÁŽNĚ?!).
Valím oči.
Školné 65 000 Kč ročně. Aha.
Prý, že když si najdu slušnou brigádu, není problém přes 6000 Kč měsíčně sehnat. Teď se rozzařuji já.
,,Jasně, stačí dobrá brigáda. Tak já budu přes den studovat a v noci se svíjet u tyče."

Asiatův (nechci, aby to znělo rasisticky, ale nevím, jak lépe ho definovat, chlapec mu říkat nebudu) rozzářený výraz dost rychle mizí. Raději odcházíme.

Ještě mě zaujímá sympatický (a rozhodně pohledný) mladý muž v túze stylové kravatě, se kterým jsem si báječně popovídala o studiu v zahraničí. Studuje prý na škole v Dánsku a nemůže si to vynachválit. Poslouchám tak napůl, protože já si zase nemůžu vynachválit jeho pronikavě zelené oči a ďolíčky ve tvářích (tohle doufám teď čte můj přítel ♥), ale pochytávám něco o tom, jak je studium ve Skandinávii výhodné, že je to zadarmo a uplatnění je pak vyšší než u nás v Čechách. Nad tímhle se ještě rozhodně zamyslím, protože máme známou v Dánsku.

Také přemýšlím nad tím, jak to tady v Čechách jde trochu z kopce a mám pocit, že tady nikdo nechce zůstávat, celá mladá generace touží po tom odjet jinam. Je mi z toho trochu smutno.


A to už jsme všichni unavení a máme hlad. Šouráme se z jednoho sektoru do druhého a čekáme, až budeme moci jít na sraz z třídní. Mezitím nás stíhá otravovat ošklivý plešatý kdosi, který se nám pro změnu snaží vecpat svou zahraniční školu. Mluví anglicky s tak výrazným českým přízvukem, že mu to fakt nežereme a otráveně jdeme dál.
Už mám ale vážně hlad. Dokonce pošilhávám po stánku armádní školy, protože rozdávají bonbóny! Tak si tam nakráčím, ale když vidím, že si mě všimli, hodím tam čelem vzad. Naverbovat se, vážení, tedy nenechám!

Úplně nakonec dorazíme ke stánku, kde si můžete vyzkoušet test, jaké povolání se pro Vás nejvíce hodí. No co, za to nic nedám. Vychází mi všechno možné, jen ne psychologie. A prý, že jsem velmi všestranný člověk. Paráda, to pomůže. Ale paní je milá a dává mi čokoládový bonbónek, takže mé nasrání rozhořčení se mírní.

Ještě trochu pošilhávám po stánku Univerzity Karlovy. Hlavou se mi honí tisíce věcí, nejradši bych šla studovat na 10 škol naráz a zároveň nikam, vyjela do 20 zemí, naučila se 40 jazyků a zároveň zůstala hezky doma na zadku, ať se o mě rodiče postarají.
Je to fakt na nic, když se člověk musí takhle stresovat.
HNED!!!
Víte, mám trochu problém s tím, že skoro všichni lidé kolem mě už přesně ví, co by chtěli dělat a jdou si za tím. Já vím, co by mě bavilo, ale zároveň si vůbec nevěřím a mám hrozný strach, že nemám šanci uspět, že jsem k ničemu a že se neuplatním. A také pocit, že jsem hloupá. Hodně jsem se po celém Gaudeamu vyptávala, jak je to s příjimačkami na Karlovku, případně do Brna či Olomouce. A všude mi bylo řečeno, že to není žádná sranda a pravděpodobnost přijetí vážně není velká.
Takováhle informace člověku hodně přidá. Ale ne, nesmím tomu propadat, musím udělat vše proto, abych se dostala a hlavně si věřit, že na to mám.

To by bylo asi vše, rozepsala jsem se trochu víc, než jsem měla původně v plánu.
A abych to tak nějak shrnula:
Gaudeamus rozhodně navštivte. Možná Vás to trochu zmate, ale přeci jen se dozvíte spoustu užitečných informací, včetně přípravných kurzů, termín odevzdání přihlášek i samotných zkoušek, můžete se poptat, jak to kde chodí. Všude k Vám budou neskutečně milí a vstřícní (Jen se připravte, že každý o své škole mluví, jako kdyby byla ta nejlepší na světě-to musíte brát s rezervou) a poradím Vám s čímkoliv. Je hezké vidět, že se někdo o naše vzdělání zajímá a také cítit tu podporu, i když pramení od naprosto cizích lidí.

Více informací na : http://www.gaudeamus.cz/

A co Vy? Už máte o své budoucnosti jasno, a nebo ještě tápete a všechno svěřujete hvězdám? :)

22 komentářů:

  1. Ty jo, musím říct, že až do teď jsem o něčem jako Gaudeamus vůbec netušila. Ale rozhodně to zní dost zajímavě... musím říct, že z tvého článku mě nejvíce zaujala ta umělecká univerzita ve Španělsku, náplň mi přišla fakt super, ale všechno má svůj háček no :)) Četla jsem si tvůj úvodní článek, tak doufám, že ti tenhle blog dlouho vydrží! :)) Máš dobrý styl psaní, vtipný :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně ne? Já žila v domnění, že je to profláknutý fakt:) Zajímavé to bylo, přínosné také, určitě bych to doporučila každému, kdo trochu tápe. A nebo i jen tak pro získání představy:)
      Ono to totiž znělo tak snově, až se mi tomu nechtělo uvěřit. Ale zase si říkám-když je vážně motivace, tak jde všechno :))
      Jinak mockrát děkuji, to mě těší!:) Zatím mě to neskutečně baví.

      Vymazat
  2. Skvělý článek! Gaudeamus opravdu neni moc profláknutý, u nás taky řada lidí netuší....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji mockrát, nám to právě hustili do hlavy, ať na Gaudeamus jdeme, už asi půl roku dopředu :D

      Vymazat
  3. Nestihla jsem tam zajet, mam ve školách tkay zmatek, ale chci zustat v zahraničí, takže na nějakou školu v čr prdím. To Španělsko zní super :) Jendou bych chtela byt herečka :D :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je škoda, tak kdybys chtěla, mohu zaslat nějaké informace, co mi dali, takový přehled:) A nebo na jejich stránkách také něco najdeš. Nicméně jestli víš, že nechceš trčet v ČR, tak je lepší se rovnou podívat po zahraničních školách:) Už víš, kde bys přesně chtěla studovat?
      Taky jsem měl takový záchvěv, že budu hrát...třeba na Brodwayi;D Ale asi bych na to neměla :D

      Vymazat
  4. Na Gaudeamu jsem taky kdysi byla, tenkrát jsem naštěstí už měla vybráno a jela jsem tam jen proto, že tam jela celá třída :-D Držím ti palce, ať si dobře vybereš, jestli máš ještě rok čas, tak máš aspoň čas si to pořádně promyslet :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je asi ta lepší varianta, než když Tě to zmate! :D
      Děkuji mockrát, právě chci začít už teď a nenechat to na poslední chvíli:)

      Vymazat
  5. Hmm, jak začít. Ančo, nečekal jsem, že ti někdy budu komentovat blog, ale tohle si nemůžu odpustit. Přečetl jsem to téměř všechno (něco jsem prostě musel přeskakovat, to jinak nešlo). Moc jsem se zasmál. Ale bylo to poučné, doteď jsem netušil co zmůže s člověkem ta trocha anonymity, kterou člověku dopřává tento úkryt za monitorem a palisádou blogu. Člověk by nikdy neřekl, že se z tebe za klávesnicí může stát taková "dylina" XD. Každopádně bych pro tebe měl řešení. Mrkni se prosím tě sem: http://www.plbohnice.cz/home3/cz
    Jinak doufám, že si užiješ běžky, a že tam bude sníh, protože ji tam jedu zaběžkovat taky. Tak mě možná potkáš a budeš mi moc nakopat prdel co nejdřív. Pokud se o víkendu nepotkáme, těším se v pondělí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ach, svět je těžký, když máte za spolužáky idioty.
      Též zdravím, Filipe, užívej volna ! ;D

      Vymazat
  6. Aoj :) na ničom podobnom som sa ja nezúčastnila a popravde neľutujem a presne pre ten dôvod, čo sa stalo tebe... samé letáčiky a pozývania na školy a ešte väčší zmätok máš ako predtým... nejlepšie je vedieť sa zorientovať v prvom rade o školách čo máte v Čechách, ja mam za sebou prvý semester na politológii a neľutujem to :) najlepšie na tom to ,že aj keď pojdes na výšku v tvojej krajine môžeš ísť cez erazmus (program u nás na Slovensku ) na štúdium do zahraničia, v rámci toho programu ti to hradí škola :) iste to máte aj vy ;) a ak ti môžem poradiť ruky preč od psychológie a sociálnej práce... u nás sú títo absolventi už nezamestnaní lebo je ich veľa... a mimochodom nemusíš mať povolanie ktoré zo srdca miluješ a môžes mať plnohodnotny zivot ;) napr. ja studujem tu politologiu, bavi ma pisanie a chcela by som pisať do nejakych novin o politickej scene ale na druhej strane milujem fitness a po skole stale makam a plnim si svoj sen a tiez kvasim na pokladni v tescu :D proste chcem tym povedať ze aj ked skoncis niekde v kancelarii nic ti nebrani po skonceni pracovnej doby ist a uzivat si zivot, tancovat, kreslit, varit, pisat, sit, hrat sa, facebookovat aj blokovat ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě pořád jsem z toho taková rozhozená, ale na druhou stranu jsem ráda, že jsem tam šla, alespoň pro zisk cenných informací :)
      O programu Erazmus jsem toho již slyšela hodně a pokud budu studovat v Čechách, určitě by mě to moc lákalo. Jenže jde o to, že zkrátka nemám v Čechách moc stání, nechce se mi tady ,,ztvrdnout" a vést takový ten typický český život. Chápu, že šťastný může být člověk kdykoliv a při jakékoliv práci, jde o to, jak si to přehodí v hlavě, ale pořád toužím po něčem víc, chci pomáhat lidem, dělat práci, která mě bude někam posouvat, něco mi dá. A proto psychologie. I když mi již mnoho lidí řeklo to samé, co ty, že uplatnění není moc velké... stejně si za tím asi nakonec přes to všechno půjdu :) Ale mockrát děkuji za komentář.

      Vymazat
  7. O Gaudeamu jsem ještě neslyšela, ale myslím, že v prváku na to ještě brzo :D I když naše češtinářka tvrdí pravý opak o maturitě :D A rozhodnutá ještě nejsem vůbec, kam bych šla, ale psychologie mě taky docela láká :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli jsi v prváku, tak máš času opravdu ještě docela dost :) I když čím dřív se najdeš, tím líp, řekla bych :)
      Nás tedy s maturitou straší také už od prváku! :D

      Vymazat
  8. Skvělej blog! :) http://christienka.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát díky, jsem ráda, že se líbí:)

      Vymazat
  9. Dobře napsáno, pobavila jsem se. :D
    Já bych si vybrala školu, u které vím, že se mi bude hodit do budoucna, ale zároveň i takovou, která by mě bavila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem moc ráda, díky! :D
      Tohle je takové obecné kritérium, které si stanoví skoro každý...jenže nalézt takovou školu už není taková sranda :)

      Vymazat