neděle 19. ledna 2014

Velmi úspěšný pátek 17. + ještě úspěšnější víkend

Dobré nedělní dopoledne.

Měla jsem v zásobě mnoho filosofických článků o různých velmi závažných a podstatných tématech, doplněné o skvělé fotky a geniální poznatky, jenže to může počkat. Jelikož jsem před chvílí vstávala a teď tady sedím s mírnou bolestí hlavy a křečemi v žaludku, nejsem schopná Vám předložit nic jiného, než vyprávění o tom, jak úžasný byl můj víkend. 

Byl to asi určitě jeden z nejhektičtějších víkendů za poslední dobu, naprosto mě vyřídil místo toho, abych si odpočinula, ale vlastně jsem si ho neskutečně užila. Mám ráda, když se pořád něco děje, i když mě to pak občas stresuje a toužím po klidu.

Upozorňuji, že tento článek je plný žvástů, nemorálních úkonů, nehýří zrovna ostrovtipem, v podstatě v něm o nic nejde a samozřejmě nechybí ani velmi dobře kompozičně promyšlené fotky oplývající kvalitou-jak jen to můj mobil v rychlosti zachytit dokáže. (Ale co, hodila jsem tam hipsta efekt a je to v suchu.)

Začněme pátkem. Pátky mám ráda, kdo by také neměl. A snad ještě radši než pátky mám snídaně. No a tak jsem začala výbornou snídaní o výborném pátečním ránu! (To, že jsem se asi půl hodiny piplala s přípravou a pak to do sebe musela během minuty naházet, protože jsem nestíhala, už je další věc).


Bílý jogurt, zakysaná smetana, banán, skořicové musli, skořice ♥

Nicméně fakt, že nestíhám mi nezabránil před odchodem pořídit ultradYlYnovskou fotku v zrcadle, která zachycuje můj ohromně kreativní outfit! Nějaké velké plánování, co si vezmu na sebe se nekoná, nosím víceméně pořád to samé - a to oblečení skládající se z černé, černé, béžové, hnědé, bílé, černé a občas také černé. (Tady tu fotku zachraňuje jednak vintage efekt a jednak můj skvělý výraz)
Mimochodem-znáte to-jak něco nesnášíte a pak jdete uděláte to taky? :D


Jsem tak cool, achjo.
O tom, jak to probíhalo ve škole, Vám povídat nebudu, není na tom nic zajímavého. Škola mě někdy baví, pokud jde o předměty, které mám ráda-jako například seminář z psychologie. Jenže pak jsou zde perličky jako matematika a fyzika, na kterých to dopadá tak, že si většinou něco kreslím...a nebo píšu básničky, pokud se tomu tak dá říkat. A jelikož mi profesorka na češtinu oznámila, že mám nerozhodnou známku, honemrychleultraspěšně jsem sepsala krátký epigram/aforismus, či co to mělo být, odevzdala a známka mi byla uzavřena na 1.
EASY! (Aneb ať žije včasná a pilná příprava do školy)


Vážně MASTERPIECE.

Tohle je ta již zmíněná fyzika...
Těžká asociace a styl jako prokletí básníci!!!

No a pak přišel teror ve formě dějepisu 8. hodinu. V pátek. 8. hodinu. Dějepis.
A když se k tomu přidá skvělý profesor, jehož vtípky vás zaručeně rozesmějí a vůbec to není úchyl a nedívá se na Vás jako na kus flákoty a pořád nemluví o komunismu, místo toho aby se držel tématu... (nebudu se rozčilovat)

Naprosto autentické.
To by bylo ke škole. Plány na odpoledne jsem zprvu neměla nijak význačné, a tak jsem nejdříve poctivě seděla a počítala matematiku (Ne, to mi přece nemůžete věřit. Jen jsem udělala další umělecký shoot.)

Najdi si X sama, krávo.
Potom jsem si parádně zacvičila. Neskutečně mě to baví, i když se mi nikdy nechce a pokaždé na to nadávám!
Super věcička ten sporttester.)
Po cvičení jsem měla v plánu se již jen válet, možná zkouknout nějaký seriál a užít si volna. JENŽE. Napsal mi kamarád, jestli s ním nechci na víno. Tak proč ne, sklenička mi neublíží a aspoň nebudu asociál. Dlouho jsme hledali místo, kam jít, jelikož kamarád není původem Čech a má tady u nás v neúplněpěkné části Prahy strach, aby ho někdo nezmlátil. Nakonec jsme tedy vybrali safe spot- a to Potrefenou Husu. Jestli někdy budete mít možnost tento řetězec navštívit, tak to udělejte, určitě to stojí za to. Obsluha milá, prostředí příjemné, bílé suché víno zkrátka mňam.! Hodiny odbyly jedenáctou večerní (napsat, že na mobilu se objevilo digitální číslo 23:00 by nebylo tak poetické.), s kamarádem jsme se rozloučili a naivně jsem se ubírala směr domov. DALŠÍ JENŽE. Opět telefon-další  kamarád, něco mi chaoticky vykládá o tom, že je s kamarádkou kousek od nás a že jedou někam tancovat. Tancovat? Hm...to já ráda. A tak proč ne! Pro jednou oželím spánek. 

A tak jsme skončili v Chapeau Rouge. Oproti Huse trochu změna, již ne tolik příjemné prostředí. Tedy pokud pro Vás příjemné prostředí neznamená desítky až stovky lidí namačkaných ve stísněném a zakouřeném prostoru, všude smrad marihuany, nespočet malých zarudlých očíček a také slintajících úchylů (Ti nesmí chybět prostě NIKDE.). Hudba byla víceméně otřesná, něco ve stylu hodně špatně zmixovaného popu a dubstepu...nicméně když si dá člověk tequilu, pivo a pak další pivo, je mu to docela fuk a parádně si zatancuje. No a vysportované kalorie zase musíte nějak doplnit, že ano.

Lépe by se to vystihnout nedalo.
Vydrželi jsme tam nakonec až do půl 4. Vůbec mi to nepřišlo-jakmile jsem v pohybu, tak čas letí neskutečným tempem. A někdy o tanci napíšu samostatný článek, protože je to věc, kterou opravdu miluju-cítit tu energii davu, na nic nemyslet...
Takže šup do narvané noční tramvaje a domů. Usínala jsem někdy kolem 5. s myšlenkou, že se prospím tak do 1 odpoledne, abych všechno pěkně stihla.
Omyl.

Nohy bolí, to teda jo.

Vzbudil mě smích rodičů a následná věta: ,,No to nemyslí vážně, ona ještě chrápe!". Koukám na hodiny...17:00. 
Sakra, sakra, kde to jsem, kdo jsem, kolik je hodin, jak se jmenuju, co je za měsíc...kde je voda.
Prudce se zvedám.
Sakra, sakra, moje hlava, au moje břicho, nee, pomoc, umřu.
Pomalu slézám z patra.
Už nikdy nebudu pít, jsem blbá, fuj. 

Dobře, tohle zní možná jako přehnané drama. Nebylo mi nejlépe, přitom jsme toho tolik nevypili. Asi mi spíše nesedla kombinace, plus se přidala únava. Jenže si stejně pokaždé říkám, zda tohle mám zapotřebí.
Než jsem se stačila rozkoukat, píše mi jiný kamarád, že prý jsme byli domluvení na to běhání. 

Ale neeeeee.

Běhání ne, prosím. Snažím se vymluvit. Marně. Kamarád mě hecuje, že to nedám. To na mě zabírá. Jsem jednoduchá, tak jednoduchá. Potlačím nevolnost od žaludku a natlačím do sebe tortillu s masem.

Maminko, výborná, jsi šikulka.

Jídlo mi udělá vždycky líp.! Obouvám tenisky a vyrážím.   Rodina na mě kouká, že jsem asi už definitivně zbláznila. 
Povšimněte si prosím nádherného interiéru našeho výtahu.
Jedu tramvají směr park Ladronka a přemýšlím, co to vlastně dělám.
Ale nakonec to bylo nejlepší, co jsem mohla udělat a bylo to hrozně příjemné. Jestli něco člověka vysvobodí, tak jídlo a běh. Dali jsme si jen lehčí kolečko, asi na 20-25 minut, plus jeden krátký sprint, kdy mi došlo, jaká jsem lemra.   Musím trénovat, jestli chci jednou uběhnout alespoň půlmaraton. Jediné mínus byla šílená zima, takže když jsem se potom s kamarádem ještě vykecávala u něj před domem, krásně jsem promrzla.  (Vítáme zápal plic!)

Říkáte si, že už asi mluvím dlouho a mohlo by to skončit. Pardon, ale nekončí. Ještě ne. Jak si tak jedu tramvají zase pěkně domů, píše mi další kamarád... (Ach, jsem TAAAK oblíbená!),   že by si potřeboval popovídat a jestli mám čas s ním zajít na pivo. No dobře, takže sprint domů, převléknout, stáhnout mokré vlasy do culíku, přelíčit se, abych nestrašila. A ještě se stihnout vyfotit v zrcadle s kocourem.
Jedna taková rada: Když kočka nechce, nechte ji být. Vážně.
Mucq. Vidíte to nadšení?
Radím Vám dobře, jinak dopadnete takhle.

Můj původní plán bylo v sobotní večer už vážně nic nepít. Jenže kamarád pije rád a ještě radši pije pivo a vůbec nejradši toho piva hodně. Tak jsem si s ním 2 dala, k dalšímu už mě nepřemluvil. Ale musím říct, že mi to krásně srovnalo žaludek.   Chtěla jsem Vám ty nádherně lesklé a zářící půllitry čirého zlatavého moku vyfotit, ale kamarád-jakožto zarytý odpůrce (cituji) debilních instagramových maniaků, co si musí fotit každou kravinu (kravinu neřekl, ale nesmím to přehánět, přeci jen se vyjadřuji veřejně.)-mě zpražil takovým pohledem ,   že jsem ten mobil zase rychle strčila zpět do kapsy.
A taky jsem se trochu zapovídali, a tak jsem šla spát asi ve 2 ráno.
V sobotu jdu spát brzo - challenge completed.

Jenže neděli jsem celou už vážně promrhat nechtěla, tak jsem se donutila vstát víceméně rozumě. A teď tady sedím, smolím sáhodlouhý článek, i když bych se měla jít věnovat té matematice, které jsem se úspěšně vyhýbala. Jenže víte co? Mám tu báječnou snídani a Family Guye, tak nevím nevím, jak to nakonec dopadne...  


Ovesná s tvarohem, banánem, vlašskými oříšky a javorovým sirupem ♥


Tak doufám, že jsem Vás neunudila k smrti, jen jsem nějak měla potřebu o tomhle víkendu napsat, protože zkrátka byl něčím jiný. A musím říct, že jsem ráda, že jsem se pokaždé rozhodla ,,pozitivně" a šla. Někdy totiž bývám dost asociální, i když se to možná nezdá. Někdy mám stavy, kdy se mi nikam nechce, s nikým nechci mluvit a jen se utápím doma ve špatných myšlenkách. A proto jsem na sebe i tak trochu pyšná, že jsem se dokázala zvednout, potlačit všechny negace a vyrazit. Tématu strachu ze společnosti a lidí obecně také jednou nějaký ten článek věnuji.

Už končím. Po tomhle článku si o mně asi budete myslet, že jsem neřízená střela, co se baví o večerech tím, že chlastá jako duha a pak se akorát válí a prospí drahocenný čas. (Což je na úvod naprosto ideální představa!). Ale nebojte, tohle bylo výjimečně, jindy jsem přemýšlivá, zodpovědná a neunáhlená osoba, která se chová přiměřeně ke svému věku!

Doufám, že jste i Vy měli krásný víkend plný zážitků!

11 komentářů:

  1. :D Jejda neee napíšu si takovej komentář on se neodešle :-/// :D takovýhle články "na rovinu" jsou nejlepší!! :P já jsem už od pátku "mimo".. páteční párty jsem zaspala :-/ :D včera jsem si to chtěla jít nahradit na ples, ale už v 1 jsem pod tíhou únavy a nějakým tím vínem mířila k domovu :D aspon nemám nedělní kocovinku..i když to tak skoro vypadá, ležím v posteli pod duchnou :DDDD Jooo tanec po nějaké té sklničce je to nejlepší odreagování! Všechno a všichni okolo ti jsou jedno ♥ máš svůj svět a je t jedno jeslti u toho vypadáš jak kokot :DDDDDDDD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se mi taky stává, proto průběžně mačkám ctrl+c, abych si to pojistila:D Haha, děkuju, nerada si na něco hraji, radši to napíšu/řeknu tak, jak si myslím:)
      Jé, plesy mám hrozně ráda, akorát se tam musí něco dít. Bohužel většina mých spolužáků a kamarádů na plesech odmítá tancovat s tím, že to neumí a radši sedí a popíjí:D Jinak gratuluji k vyhnutí se kocovině, to ti docela závidím, ale už jsem ji vycvičila a teď zase minimálně 14 dní od akcí klid)
      A klidně lež, užívej volna, pak zase budeš lítat do školy a ze školy!:D
      Achjo, mluvíš mi z duše, lépe bych to neřekla! To je chvíle, kdy se cítím asi nejvíc sama sebou a je mi vážně všechno jedno!:D

      Vymazat
  2. wau tak tohle bych asi nedala, já nejsem vůbec zvyklá chodit na párty, ve škole má každý svý oblíbený předměty a neoblíbený, já si taky kreslila a psala blbosti do sešitu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také bych asi takhle nemohla fungovat pořád, jednou za delší čas mi to bohatě stačí, ale člověk se pěkně odreaguje:)
      Klasika!:D Bohužel čím jsem starší, tím víc těch neoblíbených přibývá, protože už vím, co chci jednou dělat a nemám motivaci k tomu se učit věci, které nebudu potřebovat.

      Vymazat
  3. všechno je to v hlavě, Andul, nikde jinde! když budeš šťastná uvnitř sebe a budeš si připouštět a brát ze všeho jen to dobrý, štěstí tě nemůže opustit :)
    článek jsi pěkně nahustila: bolest hlavy? ajaj:D hektické víkendy jsou ale bezva, žvásty a nemorální úkony taky
    zakysaná smetana je mňam :) a outfit taky úža! moc ti to sluší :P
    "V pátek. 8. hodinu. Dějepis." to zní šíleně :D my máme pátky do půl druhý díkybohu..
    zacvičit si chci dneska, tak snad si to taky užiju!
    páteček jsi měla super koukám, já taky stihla dvě pářky :P ooo, dance dance!
    17:00? :D tyyjo :D dobrý no! a co říct ke kočičce...
    ovesná se sirupem vypadám... ah <3 neunudila jsi nás :P příjemný počtení

    OdpovědětVymazat
  4. Odpovědi
    1. Děkuji mockrát, ve skutečnosti je to sukně a tričko:D :)

      Vymazat
  5. to s tou party ze ako si myslim ze vyzerame a ako vyzerame v skutocnosti sa mi pacilo :)

    Inak posledny tyzden Nobilis Tilia giveaway, tu: http://biancaprincipessa.blogspot.sk/2014/01/novorocna-nobilis-tilia-giveaway.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to docela trefné!:D Podívám se, vypadá to zajímavě:)

      Vymazat
  6. To znám, dívám se divně na ty, co se fotí u zrcadla a říkám jak je to trapný, ale potom prostě musím jít a u toho zrcadla se vyfotit :D
    Mňam, snídaně vypadají moc dobře :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak,s těmi fotkami v zrcadle je to klasika:D
      Ještě lépe ale chutnají:)

      Vymazat