pondělí 17. února 2014

16. 2. - ONE REPUBLIC concert

Zdravím a doufám, že jste přežili pondělí!

Teď jsem vlastně docela ráda, že do té školy chvíli nemusím. A mám najednou docela dobrou náladu. A vlastně ani nevím proč. Je to jako houpačka ten život. A to je na něm asi právě to krásné a zajímavé. Vždyť bez neštěstí by štěstí nebylo.

Ale dost o takových tématech, dnes chci psát o úžasném včerejším zážitku.

No nejsou to krasavci? :D
Jak jsem již zmiňovala, byly jsme s kamarádkami na koncertu ONE REPUBLIC. Předpokládám, že valná většina z Vás je znáte, a tak víte, o jakou hudbu jde. A Vy, co je neznáte, si je poslechněte, protože je to neskutečně skvělá muzika! 
Více o tomto uskupení zde: http://onerepublic.com/

Místem konání byla Incheba arena v Praze na Výstavišti Holešovice. Původně se měla událost konat v Lucerně, ale kvůli obrovskému zájmu se to muselo přesunout. Přeci jen Lucerna je dost stísněná na takovou akci (plus se tam potí i stěny).

interiér Incheba arény
ČTĚTE DÁLE-->

 My jsme takový zájem tak trochu předpokládaly (my holky, abyste rozuměli, česky aspoň trochu přeci jen umím), a tak jsme lístky sháněly s velkým předstihem. Vyzvedávat jsem je byla snad již někdy v září! A dobře jsme udělaly... včera před odchodem jsme totiž pozorovaly to šílenství, které se na facebooku rozpoutalo. Všichni najednou na poslední chvíli zoufale sháněli lístky. Dokonce mi psalo pár lidí, jestli bych lístek neprodala za vyšší cenu, než byla cena nákupní (čili 990,-).
A již od rána jsem v okolí Výstaviště pozorovala nezvyklý ruch a shon, najednou bylo všude spoustu cizinců. 

Koncert se měl oficiálně konat od 19:00, ale jak už bývá zvykem, začínal samozřejmě později. Náš prvotní plán byl dostavit se před místo konání už tak kolem 18:00, ale trochu jsme se zasekly v Palladiu (no jo, holky a nákupy), takže jsme nakonec dorazily až v půl sedmé.
U vchodu nás samozřejmě čekal šok. Před vstupem se vytvořil dost šílený trychtýř z lidí, který se ne a ne hnout. Zbývalo buď čekat a tím pádem mít špatná místa, a nebo trochu porušit pravidla. Hádejte, co vyhrálo. Takže hezky šup skočit z boku ze schodů rovnou do fronty. Trochu kaskadérský kousek, ale stálo to za to. Nevím, jak se nám to podařilo, ale nakonec jsme se dostaly pěkně dopředu, od pódia jsme nebyly zas tak daleko a vidět bylo skvěle. 

A pak jsme čekali (i-protože tentokrát už my všichni). A čekali. A čekali. 

Vím, že to k tomu patří a že někteří tam čekali už od brzkého odpoledne...ale já prostě čekání špatně snáším. Ještě když tam nebyly k dispozici šatny, kam bychom si mohli uložit kabáty. (no jo, hold jsem asi rozmazlená). A také bylo cítit, jak mezi lidmi vzrůstá napětí. Dokonce tam došlo k řádce konfliktů a strkanic. 

napětí, napětí!

Nakonec jsme se ale dočkaly. Ve 20:00 vystoupil předskokan - James Walsh, o kterém jsem předtím nikdy neslyšela, ale opravdu mile mě překvapil. Taková příjemná hudba, nádherně čistý hlas a bezvadná hra na akustiku...plus sympatický projev. Hned po příchodu jsem si ho musela vygooglit a již má čestné místo na mém "playlistu". 

James Walsh


Po jeho vystoupení následovala asi půlhodinová pauza. To už na nás přecitlivělé jedince došla trochu krize. Nohy bolely, záda bolela, hlava bolela, nikde nic k pití a navíc se skoro nedalo dýchat. Prostor začínal být čím dál tím víc stísněný, což mě jakožto mírného klaustrofobika moc potěšilo. Lidi často začali zničeho nic křičet a jásat, a tak jsem pokaždé vystřelila, jestli už se něco bude dít. No samozřejmě nic, jen planý poplach. (tak sakra mlčte lidi, akorát kvůli vám dostanu infarkt!).
A pak to konečně přišlo. Ten začátek byl prostě úžasný, neskutečný. Celá aréna byla naplněná, ba dokonce přecpaná a všichni svorně začali tleskat, pískat a šílet.(a vytahovat mobily a foťáky, samozřejmě). Veškeré bolesti a zpruzené obličeje byly ty tam. 
Za začátku hráli za velkou bílou plachtou, skrze kterou byly vidět jen stíny kapely, což vzbuzovalo ještě větší napětí. Asi v půlce prvního songu - Light it up najednou plachta spadla a konečně jsme je viděli! 

smartphonové šílenství

Nejsem žádná šílená fanynka, ale v tu chvíli jsem byla jako zblázněná! A když se sálem rozezněl hlas Ryana Toddera ve spojení s jeho vizáží, tak jsem si i já hodně nahlas zapištěla (:D). 

no nezamilovaly byste se, dámy?!
Pak už se show rozjela na plné obrátky a hrál se jeden hit za druhým. Zazněly nesmrtelné songy jako Apologize, současné pecky jako Counting Stars nebo If I Loose Myself, ale i různé covery. Nejvíce mě pobavil cover písničky od Britney Spears - Hit me baby one more time. 



Celý koncert byl zkrátka nabitý nápady, co písnička, to originál, každou chvíli nějaké překvapení. Střídaly se rychlé energické songy s těmi pomalejšími nebo Ryanovým výstupem na klavír. Moc mě potěšilo i vyzvání publika, aby podpořilo charitativní organizaci a také fakt, že část Ryanovy rodiny žila v Praze. Vůbec hezky o Praze mluvil a dokonce při písničce Come Home se vzadu na promítaly fotky z pražského historického centra. 


Cítíte tu atmosféru?


Neskutečně rychle to však uteklo. Ani jsem se nenadála a už se loučili. Klidně bych je mohla poslouchat až do teď (a slintat na nimi :D). Jako poslední song zaznělo právě If I Loose Myself, který byl doplněn vážně efektivními efekty v podobě konfet, desítek barevných světel a hlavně tisíci jásajících lidí a mávajících rukou.
Video zde:

video


No a dnes ještě přišlo úžasné překvapení ze strany kamaráda, který pomáhal koncert připravovat a nosil kapele aparaturu...získal totiž trsátko přímo od Ryana!! Ten rozhodně ví, jak mi udělat radost!! (a o tom, že ho tak úplně nezískal, ale spíš ukradl, pomlčíme, ano?) Na jedné straně je logo skupiny, na straně druhé úžasná sovička!


Hádejte, co budu nosit na krku?


------------------------

To bylo z toho veselejšího soudku. Bohužel večer doprovázela jedna má nepříjemná příhoda. 
Už v pauze mezi předskokanem a 1R jsem cítila, že mi není úplně dobře. Kombinace omezeného prostoru, vedra, vydýchaného vzduchu, nedostatku tekutin, únavy a 38,5°C teploty asi nebyla nejlepší. Sice posílali zepředu do publika kelímky s vodou, ale ty se ani k nám nedostaly. Klimatizace se také nekonala, jen se občas pootevřely zadní vrata.
Když začali hrát 1R, bylo vepředu už na umření, ještě když do toho pár lidí začalo kouřit. Poslechla jsem si asi 2-3 písničky a věděla jsem, že je zle. Udělaly se mi mžitky před očima, motala se mi hlava a bylo mi nevolno (nevolno = myslela jsem, že se pozvracím). Musela jsem okamžitě pryč, jinak by to se mnou seklo. Byla sranda se prodírat davem až k východu a pozorovat ty nechápavé obličeje. No řeknu Vám, stihla jsem to taktak. Venku jsem to rozdýchávala asi půl hodiny, jeden hrozně ochotný pan hlídač mi asi 100x nabízel, že zavolá záchranku, že prý vypadám příšerně (tak dík, fakt dík.) Naštěstí bylo i venku všechno dobře slyšet, takže mi v podstatě nic neuniklo, ale přeci jen jsem se už dopředu neměla šanci dostat, a tak jsem strávila většinu koncertu vzadu a sama, což mě mrzelo, protože jsem si to nemohla užít s ostatními a sdílet s holkami tu atmosféru. Ale i tak jsem si to vlastně užila, alespoň jsem měla na arénu zase jiný pohled, uvědomila jsem si to obrovské množství lidí, tu sílu davu. A také jsem si mohla sednout na mantinel, za což mi byly nohy vděčné. A došla jsem k názoru, že takové masivní akce asi nejsou nic pro mě (ale až zase bude nějaký můj oblíbenec, určitě půjdu!).

Další věc, která mi tam vzadu došla, byl fakt, jak neskutečně smutné je to množství zvednutých mobilních telefonů, foťáků a tabletů. Dříve to byly ruce, pak to byly zapalovače a dnes se to má tak, že většina lidí si celý koncert nahrává a pak mám pocit, že snad ani pořádně nevnímá, protože jen čučí do obrazovky. Já si tedy radši tu dobrou hudbu užiju naplno, vyfotím si pár fotek, natočím část oblíbeného songu a tím to končí. 

-----------------

Velká legrace také byl odchod z areny a snaha všech návštěvníků koncertu se narvat do jedné jediné tramvaje. Tlačit se nám nechtělo, a tak jsme raději počkaly na další. 

Každopádně jsem neskutečně ráda, že jsme šly, opravdu to stálo za to, slyšet je naživo bylo totiž něco úplně jiného. One Republic je totiž ten typ skupiny, která Vás nenechá v klidu, mile Vás překvapí a vystoupení Vás bude bavit! Dokážou předat tu svou pozitivní energii celému davu a vykouzlit široký úsměv na tváři. 

A loučili se se slovy "If we come back with another song and another show, will you come again?"

NO TAK TO SI PIŠTĚ, ŽE JO!

29 komentářů:

  1. Super článek :). Ti můžu jen závidět :). V Lucerně by ten koncert měl ale taky svoje kouzlo (byla jsem tam na Placebo a lepší koncert jsem snad ještě nezažila).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, určitě ale brzy přijedou zase! :) Já v Lucerně byla kdysi na Čechomoru a právě mi vadilo to vedro :/ Ale sál je to nádherný, jen co je pravda :)

      Vymazat
  2. Děláš si srandu?? Taky jsem byla a jestli jsem je dotěď jen měla ráda, tak teď je miluju. Bohužel jsem prcek a z Ryana jsem viděla leda tak účes. S těmi mobily máš taky pravdu. Neřeknu na vyfocení, krátké natočení, ale celou dobu? To mě celkem štvalo...ale jinak úžasný :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha, vidíš to, možná jsme se tam dokonce potkaly! :D
      Po tomhle zážitku se má láska k nim také jen a jen utvrdila, bylo to boží!:)
      Tak to mě mrzí, příště musíš s sebou vzít stoličku! A nebo vysokého kamaráda :D
      Jo, je to až zarážející...řekla bych, že je to každého věc, jenže když Ti s tím mávají před obličejem, tak už se to týká i Tebe :D :/

      Vymazat
  3. To musela být paráda! Až na tu nevolnost. :(( Kolikrát jsem na koncertech viděla, jak lidé vepředu omdlívají...
    Také nechápu lidi, co si celý koncert nahrávají... Beztak na videu to není nikdy tak krásně slyšet, jako naživo. Jsou to prostě tupouni! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady právě také jedna slečna omdlela, je to docela šílené :/ Nedokážu si představit koncert nějaké světové star jako je třeba Madonna, to musí být už úplný masakr.
      Přesně tak, ale oni si nedají říct :D Pak z koncertu vlastně mají jen chrčení druhý den na obrazovce :D

      Vymazat
  4. taky nechápu, proč lidé koncert nahrávají? k čemu jim to je? když to tam vidí na živo..
    ale to trsátko, to je teda parádní úlovek! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, to je těžké, prostě si nedají říct..
      Mám z něho takovou radost, jak jen to je možné :D

      Vymazat
  5. Odpovědi
    1. :) Slibovali, že brzy zase dorazí, takže příště si je určitě nenech ujít!:)

      Vymazat
  6. Waaaaw,tichá závist a i když ti nebylo úplně nejlépe-chápu tě, taky nesnáším tyto tlačenice a špatně je snáším, určitě sis to užila!! Těším se na další článek!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to někdy až nepříjemné-jakékoliv davy-třeba i ty na Václaváku. Najednou jeden nemá žádný osobní prostor. Ale jinak jsem si to užila moc! :) Díky, jsem ráda, pokud Vás články baví!

      Vymazat
  7. J8 ti to tak hroooozně moc závidím! A nejvíc Counting Stars. Mám nejobllíbenější.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta je skvělé, akorát ji hrají pořád a všude v rádiích :D Až tady příště budou, určitě si je nenech ujít" :))

      Vymazat
  8. Taky bych šla zapařit na koncert :D :D :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A že tam někteří jedinci pařili opravdu vydatně! :D

      Vymazat
  9. One republic moc neposlouchám, ale pár písniček je docela hezkých, Trsátko je senza. Na koncertu jsem byla párkrát v životě a je to dost velkej záhul, zvlášt u podia. Je smutný že ti bylo špatně a nemohla jsi si to pořádně užít.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každému se líbí něco jiného:) Z toho trsátka jsem ovšem nadšená!:
      No jo, stane se, aspoň mám zkušenost pro příště..je to náročné, už chápu, proč třeba staří lidí na takové akce nemohou.

      Vymazat
  10. Při čtení tohoto článku jsem měla husinu, zbožňuju je... Ale obávám se, že by jsme tam vzadu stály obě dvě spolu ... :D Mám nízký tlak, takže takové prostory mi dělají blbě taky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsou úžasní, já měla neuvěřitelnou husinu, když nastoupili na podium :)
      Ano-přesně-nízký tlak, to je nepříjemná záležitost :/

      Vymazat
  11. Lidi s telefonama na koncertech bych střílela.
    (No když bych je postřílela, asi bych tam zbyla sama, protože ten telefon tam má zkrátka každej v tý ruce nad hlavou! :////)
    Je super, že sis to užila.. :-)
    Já koncerty miluju! Chtěla jsem na ně vyrazit, ale už jsem na poslední chvíli nesehnala lístek. :(
    Brzy se uzdrav :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, to asi jo, protože vážně minimálně každý druhý ten aparát má zvednutý. A nejlépe před Tvým obličejem že jo -_-
      Tak to je škoda, snad příště, slibovali, že se vrátí! :D
      Díky, díky:)

      Vymazat
  12. To je úžasný! Mám je ráda.♥
    Škoda, že bych na koncertu nevydržela, přiíiš mnoho lidí, stísněný prostor.. nee. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsou skvělí:)) a naživo ještě lepší.
      Jojo, není to žádná sranda :D

      Vymazat
  13. Nejlepší z nejlepších! Ryan je nejvíc)♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No nazdar blondýno, co ty tady? :D :D Jinak ovšem souhlasím, až jsem z toho omdlela žej o :D ♥

      Vymazat
    2. Jsem zabloudila:D nooo, spíž s těch 2185158629 ostatních lidí kolem:D

      Vymazat