čtvrtek 6. února 2014

Autorské čtení a vínění u Omara

Přeji příjemný čtvrteční večer,

V první řadě bych se chtěla omluvit, že jsem Vás teď trochu zanedbávala, slibuji, že to napravím! Včera jsem totiž dorazila domů trochu později, než bylo původně v plánu a také trochu společensky unavena (vážně unavená společností, tentokrát nemyslím alkohol!), a tak jsem jen zalezla k příteli pod deku, udělala si z něj velkého plyšového medvídka a usnula jako nemluvně.

Ale není důležité, v jakém stavu jsme se vrátili ani kolik kafí jsem dnes musela vypít, abych zůstala vzhůru, podstatné je kde jsme byli a co jsme zažili. 

Praha je nádherné město, které skýtá mnoho výhod. A jednou z těch výhod je i možnost se téměř kdykoliv vydat za zábavou, pokud se Vám zachce. A nám se včera večer moc zachtělo.

A kam člověk vyrazí, když má chuť na dobré básně, dobré víno, dobrou společnost a dávku kulturního dění? 

Do Kafírny u Svatého Omara.
Lokace poblíž Malostranského náměstí, ulice Na Tržišti


Kafírna je mně velmi dobře známá, vlastně ji máme tak nějak v rodině, maminka v ní rok pracovala, když jako vyjukaná osmnáctka z venkova přijela poprvé do Prahy a neměla nic. V Kafírně se jí ujali a brzy se z tohoto podniku a všech lidí kolem něj stala taková naše druhá rodina.

Omar je v provozu od 11 do 11 prakticky po celý rok, nejvíc však žije na podzim a přes zimu, jelikož si každý rád zaleze do teplíčka a útulného prostoru. A že je to prostor opravdu útulný. Tak útulný, že se možná nebudete moci příliš hýbat (nic pro klaustrofobiky) a možná třikrát zvážíte možnost jít na záchod, protože byste museli přelézat další dva spolusedící. Budete lidem hodně blízko. O to je to ale kouzelnější.

Sortiment zboží je rozmanitý. Na své si přijdou jak znalí vinaři, tak zarputilí pivaři. Ani milovníci tvrdších lihovin nebudou zklamáni. Ovšem kafíčko - to tu mají prvotřídní. 

Ale abych přešla k věci. Každou první středu v měsíci se zde koná autorské čtení.

Co si pod pojmem autorské čtení představit? Inu pojmeme-li to jednoduše, celá věc spočívá v tom, že kdokoliv může přijít a přečíst cokoliv ze své tvorby. Ať už se jedná o básně, písně či prózu. A nebo klidně filmový scénář. Prostor se vyjádřit dostane každý.
Pro začínajícího spisovatele doslova ráj, jelikož ihned získá zpětnou vazbu a navíc si nacvičí projev před publikem.
Diváci-posluchači nebývají bůhvíjak ostře kritičtí, ale člověk musí počítat s tím, že uslyší upřímný názor.
Hezké ale je, že Vás nikdo neodsoudí. Lidé si zkrátka chodí do Kafírny poslechnout něco zajímavého, nového, krásného či vtipného a nemají problém. Naprosto cizí člověk, který do Kafírny zabloudí čirou náhodou někde z Nerudovy ulice, se bude po pár minutách v místní společnosti cítit jako doma.

Víno a cigarety - aneb Kafírna v klasickém večerním duchu

Tuto středu-tedy včera jsem byla svědkem této události již po třetí. A již po třetí jsem odcházela nadšená, překvapená, trochu zděšená, nabitá energií a zároveň vyčerpaná.

Návštěvnost tentokrát trhala rekordy, nevěřili byste, kolik se do prostoru metr krát metr může nacpat lidí. Sedělo se všude možně - na schodech, na parapetech, na stolech... (jestli pak i na baru, to Vám nepovím, zas tak dlouho jsme se nezdrželi). Problémem byl přísun kyslíku, jelikož kombinace 30+ lidí, z čehož valná většina kuřáků a stísněného prostoru, nebyla zrovna ideální. Ovšem není nic jednoduššího než otevřít dveře, že?

Vystoupilo všehovšudy asi 5 autorů s velmi různorodou tvorbou - od klasických básní, přes ty futuristické a trochu nonsensové, asociační, volnomyšlenkářské, takové ty co Vám roztrhají bránici, jak se smějete, až po erotickou nálož. Nechyběl ani hudební doprovod v podobě jakési slečny Báry a mého spolužáka Filipa. Oba na kytaru, oba skvělí. Jo a vypilo se moc litrů vína a vykouřilo se moc krabiček cigaret. Ale to je jako zmiňovat, že Praha je lepší než Brno, taky je to všem jasné. (Tak a teď budu oficiálně ukamenována a pranýřována jakožto namyšlená Pražačka. Ale vždyť Vy Brňáci víte, že to tak nemyslím, Brno je krásné město!) Ale Praha je stejně hezčí že jo.


,,Poprosím ještě dvojku bílého!"
Rulandské šedé, tak krásné, tak bledé!
trochu toho retro stylu
20 let a skoro nic se nezměnilo, tahle lampička leccos pamatuje.
Předčítající pohlcena davem
Filipe, tvař se hrozně umělecky. Dík.
Nabíráme vzduch, který nám bude muset vydržet po další hodinku či dvě
rozmazaní opilci

Prosím a z tohoto okamžiku mám velmi zábavnou historku. Předčítání svého díla se ujal Filip. No a kde se vzala tu se vzala, dovnitř nakráčela jakási dáma. Tedy pokud ji můžeme dámou vůbec nazvati. Pod velmi krátkou sukní jí nenápadně vykukoval podvazek a prsa měla systematicky napasovaná do o 2 velikosti menší podprsenky. Začala skromně. Že prý chodívá kolem a často poslouchá, co se tady děje a že neodolala a dnes sem musela zajít. Že prý také píše básně. A že prý slyšela Filipa a ráda by něco dodala. Zpočátku jsme byli nadšení. Taková pěkná náhoda, že někdo jen tak namátkou přijde a začne recitovat. Skoro jako z amerického filmu, že jo?. Nadšení nás ale mělo brzy přejít.
Dáma začíná recitovat docela vtipnou erotickou básničku se sarkastickou kousavou pointou. Bravo. To se povedlo. Pak odříkává zpaměti další a další básně. Všechny o sexu. Na to jsme v Kafírně všichni zvyklí, žádné téma nám není cizí, horší ale je, že se dáma nedá zastavit. Nakonec úspěšně přerušuje Filipův výstup a zaujímá postavení ve středu celé společnosti. Dáma si totiž přišla pro pozornost. Potřebuje cítit zájem a pohledy mužů na svých přednostech, evidentně. Sexuální síla z ní sála na všechny strany. Jeden pán ji nenápadně naznačuje, že jeho manželka je psychoterapeutka, tak kdyby měla dáma zájem...Samozřejmě to šlo mimo ni a dál si tiskla ňadra k sobě. Nebudu rozepisovat, co všechno ještě ten večer předvedla, ale jsem si téměř jistá, že domů neodcházela sama.

Naštěstí ještě dostal prostor pro hraní.



To by asi bylo takové rychlé shrnutí večera. Kdybych měla rozepsat, co všechno za lidi jsem potkala, co nového jsem se dozvěděla a jak to na mě zapůsobilo, byl by to asi rozbor na celou knihu. Bylo až náročné vstřebat všechny zážitky nahuštěné v poměrně krátkém čase. 
Co vím ale jistě - první březnovou středu - po poledni rozezněných sirén - budu v Kafírně popíjet vínko a čerpat spoustu úžasných vjemů zas.

Takže pokud máte rádi litaraturu, víno, zpěv a ženy, přijďte taky! 
(Francois Villon by měl radost)

17 komentářů:

  1. Vypadá to jako skvělý večer, to by bylo něco pro mě. Až na tu dámu - té bych musela něco dát (buď leukoplast přes pusu nebo dobře padnoucí podprsenku) ;-).
    Vivi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem nad tím silně uvažovala! :D

      Vymazat
  2. tak to jsme dvě,nejsem typ člověka co je jen doma:)
    jj,užila jsem si to:)

    OdpovědětVymazat
  3. to musel být pěkný den a večer při tak dobré společnosti:)

    OdpovědětVymazat
  4. někdy okolo 13-ti let věku jsem psala básničky jako divá a dodnes je mám schovaný, ale spíše to bylo vypisování mí duše na papír, než aby to mělo nějakou literární hodnotu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem dřív psala...když jsem si je po sobě četla zpětně, přišly mi vážně tragické :D
      Ale co, jakýkoliv výtvor, co jde ze srdce se počítá:)

      Vymazat
  5. To vypadá jako zajímavé místečko :) A ta dáma... ehm :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je jednak zajímavé a jednak moc příjemné :) K dámě se už radši nevyjadřovat :D

      Vymazat
  6. Vypadá to tam skvěle, takový jiný svět, poetický, inspirativní. Působí na mě hrozně klidně. Budu se tam muset taky zastavit a nejlépe v den autorského čtení. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hezky řečeno, přesně tak, člověk tam vážně leccos načerpá :) Rozhodně se zastav, budeme se na Tebe těšit první březnovou středu!

      Vymazat
  7. Moc pěkně sepsaný článek! Určitě by se mi tam moc líbilo!:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, určitě!:) každý tam najde své místo

      Vymazat
  8. Odpovědi
    1. Haha, občas mám tendence si tu češtinu trochu upravovat :D

      Vymazat
  9. Vypadá to super! :) Ta kavárna působí sympaticky, i to autorské čtení :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) Je to neskutečně milé prostředí.

      Vymazat