úterý 11. února 2014

JÁ žena a MÉ Ego

Ego. Každý člověk ho má, ne každý člověk o něm ví a každý člověk mu občas povolí otěže.

Ego. Podle Freuda základní jednotka člověka, to, co nás řídí a ovlivňuje.

Ego. Naše podvědomí, nevědomí.

Ego. Něco éterického, abstraktního, a přesto tak jasně zřetelného.

A co to ženské ego? Je stejné jako mužské? Pokud ne, v čem se liší? Co ovlivňuje a čím je ovlivňováno? Po čem tak moc touží?



Ženy jsou komplikované a říká to každý. I ženy samy to uznávají.
Dalo by se říct, že jsme bytosti jednoduché ve své komplikovanosti.
Nahlédnout do ženské psychiky může být někdy až nebezpečné, vyznat se v ní je téměř nemožné.
Stejně tak by se dalo říct, že každá jsme jiná, ale v něčem jsme naprosto stejné.
Často slýcháváme, že jsme přehnaně náročné, že toho chceme moc, ale my už jsme takové – jsou určité věci, které prostě potřebujeme a neslevíme z požadavků na ně, protože i kdybychom se k tomu přemluvily, stejně bychom byly ve finále nešťastné. A pak jsou tu určité aktivity, úkony, rutiny, které vykonáváme, abychom své Ego uspokojily a nezbláznily se z toho.

Co vím jistě je, že každá žena potřebuje být milována, cítit se krásná. Každá žena potřebuje lásku, něhu, cit, dotek, uznání, obdiv, krásu, rodinu, podporu, pocit bezpečí…
A když se jí těchto věcí nedostává, automaticky je jde vyhledávat jinde. A většinou dost svébytným způsobem.

Zde je na ukázku pár životních situací, možná se v nich shlédnete, možná ne. Kdykoliv je zažívám, vím, že jde o silný projev právě toho mého Ega. Vím to, ale nedokážu s tím nic dělat. Je to napsáno otevřeně a pravdivě, i když na to nejsem bůhvíjak pyšná.



I) Sedím doma a přidávám další svou fotku (ten týden již asi 6.) na instagram. Z ničeho nic se zarazím nad svým počínáním. Přestávám horlivě psát hashtagy a začínám naopak přemýšlet. Proč tohle dělám? Proč se fotím a pak to někam vystavuji? Proč mám někomu cpát, jak vypadám? Co tím sleduji a co od toho očekávám?

Odpověď je ale víceméně jasná – potřebuji to. Potřebuji se zviditelnit, potřebuji cítit zájem. Na instagramu naskakují srdíčka a to mé srdíčko plesá. Začíná mě sledovat neznámý cizinec, ale to mi nevadí, líbím se mu. Já se někomu líbím, no to je skvělé. Zobrazuji si nové komentáře. Čtu, že jsem prý krásná.
Ego se tetelí.

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Já nad Václavákem, ještě Starbucks kafíčko do ruky, ať je to hezky kompletní.


II) Kráčím po ulici, nastrojená od hlavy až k patě, učesaná a perfektně nalíčená. Příprava mi zabrala dost času, ale stálo to za to. Kráčím po Václaváku, protože když už jsem tak vyšlechtěná, přeci musím být vidět, musím to zužitkovat. Proti mně jde jiná holka, má na sobě stejné šaty. Ale mně sluší víc, vím to. Jsem v nich hubenější a lépe mi padnou. Také mi ladí k pleti a vlasům. Ona to také ví, proto se na mě zle dívá. Dívá se na mě i její přítel, úplně cítím, jak to v ní vře. Ha! Ze souboje vycházím jako vítěz.

Ego jásá.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

III) Jsem v klubu, hraje dobrá hudba, naplno tancuju a nasávám atmosféru. Svou dobrou náladu podporuji alkoholem. Mám krátkou sukni, protože se to tak nosí. A také proto, že odhalené nohy přitahují muže. Připadám si teď krásná, připadám si sexy. Baví mě to, baví mě být středem pozornosti, budit v někom zájem, baví mě tancovat uprostřed parketu a cítit pohledy chlapů kolem. Připadám si jako královna a oni jsou mí poddaní. Podléhají mi. Stačí úsměv a ihned přiletí pozvání na drink. Neznám ho, ani se mi nelíbí, ale na drink jdu… protože mi říká, že jsem krásná. Protože je to klišé a říká to každé, ale přesto to chci slyšet znovu a znovu.

A Ego je teď na vrcholu blaha.



Každá z těchto situací je ale dost pomíjivá a musím se přímo z ní vrátit do reality, kde mi nikdo každou chvíli neříká, jak skvěle vypadám, kde mě každou chvíli někdo neocení, nepochválí, ba mě spíš možná zkritizuje. Musím zpět do světa, ve kterém není vše podle mých představ.

Vím, že musím najít tu jistotu sama v sobě. Že já musím najít tu sílu a mít se ráda, připadat si krásná a chytrá, ocenit se vážit si všeho, co mám.

Ale je to těžké, tak těžké.

A i když vím, že to není řešení, stejně od toho opět utíkám, znovu a znovu zapínám instagram, přidávám fotky, sleduji komentáře, strojím se a líčím se, promenáduji se po ulici, tančím v klubu a usmívám se na cizince…

A Ego opět jásá.

Jenže na jak dlouho?



30 komentářů:

  1. komplikované a zároveň jednoduché - boží stvoření :D máme právo být trošku náročnější:) hhh, o neznámém cizinci mám teďko historku - včera si mě přidal nějaký němec, co mě našel na insta, na skypu a umím líp anglicky než on! oujes:D
    fotka nad Václavákem je úžasná :) a každou baví být sexy :) své EGO si udržuj, máš být na co pyšná!
    opět se tvůj článek moc hezky četl!

    OdpovědětVymazat
  2. někdo má ego tak velký, že by pomocí něho mohl lítat. To co ty popisuješ si myslím prožívá snad každá holka jednou za čas, ale důležité je se dokázat vrátit zpátky na zem :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takové případy se také najdou no, mnohdy je to ale jen taková póza, zástěrka pro nízké sebevědomí.)
      Asi máš pravdu, to jsi řekla hezky:)

      Vymazat
  3. dost pěkně a celkem drsně napsáno, asi bych to takhle nikdy nepřiznala, ale taky ráda sklízím obdiv, můžu se ale poplácat po zádech, že mi to stačí jen v realitě, vymoženosti typu instagram ke mě nedorazily a snad ani nedorazí;) ale jo občas se ráda nechám inspirovat;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, přemýšlela jsem, jestli to nebylo až MOC upřímné, ale chtěla jsem to napsat tak, jak to je:)
      Tak za to Tě upřímně také obdivuji, že jsi se nenechala strhnout dobou :)

      Vymazat
  4. Pěkná zpověď. V určitých věcech máš pravdu, ale po spoustě věcí které zmiňuješ zrovna moje ego netouží. Nemám potřebu být chválena za to jak vypadám, poněvadž to není něco, co by se mělo chválit, tak jsem se narodila. Mnohem víc mě potěší pochvala mých schoností či znalostí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tenhle fakt si uvědomuji-že vzhled není to nejhlavnější, ale bohužel pro mě má pořád příliš velký význam...třeba jednou dostanu rozum. Moc hezky jsi to řekla:)

      Vymazat
  5. Moc pěkný článek! Jinak na té fotce ti to moc sluší!:-)

    OdpovědětVymazat
  6. I ty hubenoure ! krasny clanek :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je fotka z léta, tam jsem byla hubená až moc, jen co je pravda:)
      Děkuji:)

      Vymazat
  7. užiju a moc:)
    já se taky na to těším,mám ráda ananas a teď moc není k sehnání:/

    OdpovědětVymazat
  8. tak já jsem v některých věcech pravý opak Tebe :) jsi moc pěkná .)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý jsme nějaký:) a mockrát díky

      Vymazat
  9. Je skvělý, že to tak otevřeně popisuješ... já bych se cítila strašně namyšlená, možná přeháním, každý má své názory... ale tím, jak to tu na sebe říkáš, jak si to uvědomuješ, to je hodně dobrý. V hlavě snad všech holek se tohle odehrává, ale kolik z nich si to umí uvědomit a přiznat jako ty? :)) Jo, ego je důležitý, ale občas taky dost na obtíž :D

    OdpovědětVymazat
  10. Ty jsi jedním slovem - krásná!

    Napsala jsi to moc hezky. "Přitažlivě" píšeš. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ježiš díky moc, ale krásná se nijak necítím:) A ještě jednou děkuji, opravdu jsi mě teď potěšila.

      Vymazat
  11. Tak touhu po ocenění/uznání má snad každý z nás..u mě to není ani tak touha po fyzickém uznání (jo, taky se to hezky poslouchá). Já chci slyšet, jaká jsem chytrá, vtipná a umím si se vším poradit (tak v jiným životě možná) :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je další věc...takový ten pocit, že člověk za něco stojí:)

      Vymazat
  12. Taky moc děkuju za komentář :)
    Musím teda říct, že skvěle píšeš, má to hlavu a patu a téma, která je pro dost lidí docela aktuální...
    Občas mi tohle "virtuální chválení moc chybí", ještě před dvěma měsíci jsem každých 5minut aktualizovala facebook, jestli mi někdo jentak náhodou nelajknul nějakou fotku. Začátkem ledna semi trošku rozsvítilo, osvobodila jsem se od téhle virtuální reality a snažím se žít. Bloguji, cvičím, poctivě si plánuji jídelníčky a snážím se, aby byly zdrávé a více-méně odpovídaly tomu, co moje tělo potřebuje..
    Jinak myslím, že ty bys o sobě neměla mít nevalé míńění ani při "návratu do reality", jseš krásná a opravdu jseš pořád moc hubeňoučká a myslim, že vím o čem mluvím jelikož tě vídám ve škole :D

    OdpovědětVymazat
  13. Přesně, jsi fakt hezká. A díky za otevřenou zpověď.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já děkuji za tak milý komentář :)

      Vymazat
  14. Přesně, také si to myslím:/ Nevím čím to je, asi tím, jaké ideály nám nastavuje dnešní svět. Je to hrozné. Děkuju moc a doufám, že ty budeš brzo taky v pohodě, jsi skvělá a nemá cenu se trápit :)
    Hele napsala jsi to naprosto přesně :) myslím si, že takováhle je skoro každá z nás a pokud to někomu vyloženě nepřelétne přes hlavu, tak v tom nevidím žádný problém :) Rozhodně je lepší být sebevědomá (ne namyšlená :D) než uťápnutá, co se stydí za svůj vzhled i názor :)
    A červená ti moc sluší :)

    OdpovědětVymazat
  15. Skvělý článek! Ve všech situacích se úplně vidím. Každý má určitě rád, když se někomu líbí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi je to aktuální téma pro hodně lidí no :) Díky moc

      Vymazat
  16. Článek o tvém egu a jak koukám na komentáře, nevidím nic jiného, než jak ti všichni honí ego. Aničko, Aničko... Vážně máš zapotřebí si své ego masírovat právě takovýmto způsobem? Tento článek s těmito komentáři vystihuje právě podstatu takovýchto blogů a tou není nic jiného než honění ega. Jenže tohle právě není ta realita. Je to jen pocit úspěchu, ne skutečný úspěch. Ale člověk si svou realitu vytváří sám a tak se tohle klidně může stát tvou realitou. Vždycky jsem si ale myslel, že ty bys nechtěla uvíznout v tomhle "dylinkovském" světě. Jenže ty do toho zabředáš v poslední době až příliš a je to vidět nejen na internetu ale bohužel už i v normálním životě. Ego je krásná věc, ale všeho moc škodí. Ale samozřejmě jestli ti tahle honba za falešným uznáním oceněním a egem vyhovuje, tak si to užívej ale skutečné uznání nenajdeš u anonymních blogerů, ani na instagramu.
    Jo a mimochodem na té fotce z Václaváku máš pěkně nechutnej bicák.... Nebo teda spíš nemáš.

    OdpovědětVymazat
  17. Jsi odvážná, že jsi odhalila, co děláš, proč to děláš a co u toho cítíš, to se musí nechat. Měla jsem to dost podobně jako ty, bavily mě pohledy ostatních. Nevím, kdy přesně se to změnilo, ale kdyby mi dneska někdo neznámý řekl, že jsem pěkná, asi bych z toho moc radost neměla (a když se mi to stane, jsem naopak docela agresivní). Připadám si v tu chvíli totiž jako kus masa a vždycky si pomyslím, že nestuduju tvrdě a nenačítám spousty knížek, aby mi někdo říkal, jak vypadám navenek. A to je to, kam jsem se chtěla dostat - mám to s egem úplně stejně, ale "honím" si ho jinak. Ukazuju, jaké mám znalosti a v duchu se raduju, když vím něco líp, než ostatní. Takže jsme vlastně zase na začátku :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, musím říct, že jsem se u toho ale pořádně kroutila a ošívala. Jasně, že záleží také na tom, jak to dotyčný neznámý řekne, někdy to může znít až slizce a nepříjemně.
      Pobavila mě myšlenka, že je to vlastně pořád dokola :D Ale přeci jen-mít hodnoty postavené na vzdělání a na tom, co člověk dokáže je už o dost rozumnější, než mít na prvním místě vzhled, takže gratuluji k posunu, snad k tomu také dojdu :)

      Vymazat