neděle 2. února 2014

Masky



Otevírám oči. 
Nadechuji se.
Nejistě hledím vstříc přítmí za okny.
Pomalu se zvedám.
Nechce se mi, bolí mě celý člověk, jsem unavená, v hlavě mám tisíce rozlámaných střepin. 
Cítím se hrozně.

Mířím do koupelny, zastavuji se u zrcadla.
Dívám se na sebe.


Mozek se probouzí a začíná být aktivní.
Zaplavuje mě hora myšlenek.

Co dnes všechno musím udělat? Co jsem udělala špatně? Co když to udělám špatně znovu? Co když se mi nic nepodaří? Co když to nezvládnu?

Dotýkám se obličeje ve skle.


Nelíbí se mi, co vidím. Vidím stovky nedokonalostí splývající v jednu velkou nespokojenost. Proč musím vypadat takhle? Proč nemůžu být někdo jiný? 

Oblékám se. Ještě svetr. Svetr mě chrání. Je tlustý.

Stejně jako já. Já jsem také tlustá. Přála bych si být hubenější. Přála bych si být dokonalejší.


Bezmyšlenkovitě sahám do šuplíku. Vytahuji MASKY. Má každodenní rutina. Bez masek bych nebyla nikdo, bez masek bych se rozplynula. Masky mě mají rády, masky mě chrání stejně jako svetr, masky jsou bezpečné a nutné. Nepamatuji si, kdy naposledy jsem opouštěla domov bez nich. Je to tak dávno...

Postupně si nasazuji jistotu, energičnost, optimismus, sebevědomí, klid, lhostejnost, nadhled, veselost... ještě bezstarostnost, tu mají lidé rádi. Úplně nakonec si nechávám tu nejdůležitější, nepostradatelnou. Bez ní by mi mohli ublížit, bez ní by měli možnost mě poznat... a pak mě odsoudit. Nezranitelnost.
Ještě párkrát si přejedu obličej, ještě se ujistím, zda sedí dobře. 





Ach, málem bych zapomněla. Beru pastelku a maluji úsměv. Velký, široký, výrazný a rudý...hezky přes celou tvář. 

A odcházím. Kráčím po ulici, neustále se rozhlížím, mám strach, aby mi někdo masky nestrhl. 
Kráčím vstříc neznámu a nebezpečnu. Ale moje masky mi pomohou. Miluji své masky, ale zároveň je nenávidím. 

Pod maskami se totiž dusím. Dusím se tak, že na konci dne mi už sotva zbývá dech. Těším se pak domů. Domů, kde masky sundám a zase budu moci volně dýchat. 

18 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Doufám, že je to pozitivní wow! :D

      Vymazat
  2. To zní.. dost smutně..
    Já mám o zkouškovém taky občas pocit, že bych se na to nejradši vykašlala :-D Ale přece jen to za to stojí :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někdy mě ten životní optimismus trochu přejde..
      To chápu, ale máš pravdu-člověk to dělá pro svou budoucnost :)

      Vymazat
  3. být sám sebou je nejlehčí, když nikdo není okolo :/

    OdpovědětVymazat
  4. Moc se mi líbila věta beru pastelku a maluji úsměv.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě těší. Ona je to věta docela výstižná, řekla bych

      Vymazat
  5. Naprosto tě chápu,vážně.. v poslední době jsou mi takové masky jediným východiskem..nejhorší je, že už je před nikým neumím pořádně sundat..občas ani před sebou..
    Každopádně máš na psaní ohromný talent :) Vždycky jsem si přála, aby moje slova odrážela to,co cítím.. v tomhle tě obdivuju :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hezky řečeno-když už je člověk nesundavá ani před sebou samým, nevede to k ničemu dobrému..jenže zvyk je železná košile, tak proč tu přetvářku nedotáhnout až do konce a neoblbovat sám sebe?
      Mockrát díky za tak milý komentář, ale nemyslím si, že by moje vyjadřovací schopnosti byly nějak dobré, spíš se snažím spatlat dohromady, co mi leží na srdci :)) Ale nikdy to není jednoduché. Naštěstí si člověk může najít cokoliv, čím se vyjádří a uleví si-ať už jsou to slova nebo hudba, tanec a tak..

      Vymazat
  6. Odpovědi
    1. Je to asi téma, které se týká hodně lidí, jen co je pravda...

      Vymazat
  7. cawes :) vidíš veľa nedokonalostí :) ale vieš že tie nedokonalosti vidí na sebe každý... a práve tým, že vieš povedať svetu "haloo, mám nedokonalosti" si nájdeš viac spriaznených duší ako keby si povedala "haloo, som dokonalá" .... práve tie nedokonalosti nás robia originálnymi, len ľudia, ktorí si svoje nedokonalosti vážia, uvedomujú si svoju hodnotu a nepotrebujú masku "dokonalosti" :) ... tak šup šup povedz si ako sa máš rada a daj si masku ... samozrejme tú takú príjemnú s uhorkami na očiach :D ostatné masky vyhoď z toho šuplíka :) zaberajú miesto pre knižky s básničkami ktoré napíšeš

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Znáš takové to, jak někdo něco řekne/napíše a Tebe to trkne? Musím říct, že Tvůj komentář mi na celou tuhle záležitost dokonalostí a nedokonalostí dal úplně nový pohled :) Nikdy by mě nenapadlo spojit si nedokonalosti s originalitou, i když je to vlastně jasné a naprosto zřejmé. Občas člověk potřebuje, aby mu někdo tu žárovku rozsvítil, když to sám nedokáže. Za to Ti děkuji. :)

      Vymazat
    2. normálne si mi zvdihla ego :D citim sa ako einstein :D ale za taketo veci dakovat nemusis :D

      Vymazat