středa 9. dubna 2014

Když slova útočí

Slova jsou ostřejší než meče.



Slova jsou nástroj sloužící ke komunikaci, ale význam mají i daleko hlubší. Stačí je umět správně poskládat, zformulovat, klást důraz na ta správná místa… a rázem nabývají na síle. Tuhle sílu lze použít k mnohým účelům. V historii lidstva se objevují mistři slova, geniální řečníci, kteří svými slovy dokázali ovlivnit nekonečné davy lidí, dokázali manipulovat a sjednocovat.
Slovy lze také potěšit, utěšit, inspirovat, dodat odvahu, přinutit k myšlení…

A ublížit.


Dalo by se říct, že ubližování se dělí na vědomé a nevědomé – či chtěné a nechtěné? A kde je mezi nimi hranice?
Než člověk něco vysloví, měl by o tom v první radě přemýšlet. Přemýšlet nad dopadem slov, která užije.
Protože dívat se jen na sebe je sobectví.

Vyjadřovat svůj upřímný názor? Ano, jistě, pokud je to ale na místě. Zdůraznit něčí chyby? Jistě, pokud je to potřeba.

Spoustu lidí jako by ale ztratilo citlivost vůči svému okolí, jsou zavření v nějaké své vlastní kobce, kde mají svůj systém, své názory, své pohledy na věc a to si nenechají vzít. Řeknou, co si myslí, protože chtějí a je jim naprosto jedno, jaké důsledky by to mohlo mít.
A pak jsou lidé, kteří se nepářou s ničím a jdou přímo do útoku. Ovšem ne v rámci boje. Schytáte to od nich jen tak, protože se jim zrovna zachtělo. Zavolají si Vás a ublíží slovy.
Ale proč?
Nudí se? Bojují zrovna sami se sebou? Mají vztek? Mají komplexy? Těší je to? Mají pak výčitky, že to přehnali?

Je až neuvěřitelné, jak moc dokáží slova s člověkem zahýbat, kompletně přetvořit psychiku, rozvrátit jistoty a cíle, zničit štěstí a dobrou náladu. Obzvlášť, pokud tato slova přichází od někoho, na kom Vám záleží.



Jak se tedy bránit? Neposlouchat?
Ne. Já chci poslouchat i naslouchat, chci být vnímavá ke světu kolem. Ale nechci, aby mi někdo ubližoval.

Je asi jen na nás samotných, jak moc si připustíme slova k srdci. Jak moc jim dovolíme proniknout do hlavy a ovlivnit, co si o sobě myslíme. Nezbývá než si pevně stát za svým, najít si kameny v řece, o které se zachytíme, když se nás bude snažit semlít proud. Je na nás, jestli ostrý meč slov necháme prostoupit naším brněním až k srdci a jestli si ho tam necháme zapíchnutý.
Kdo ale má dostatek síly a jistoty, aby vždy 100% ustál to, co přichází zvenčí?

Buďme tedy soucitní, přemýšlejme o svých slovech a neubližujme. Nikdy totiž nevíme, jak moc pevné má dotyčný zábrany, jak moc se v průběhu života utužil. A když už schytáme rány, které se hojí jen velmi pomalu nebo vůbec, nepřecházejme do protiútoku a nečiňme bolest jiným.




Mluvme, diskutujme, přemýšlejme nahlas, hodnoťme, vyjadřujme své názory... ale zachovávejme lidskost.

39 komentářů:

  1. Perfektnía zcela výstižné. Lidi zraňující asi nezměníme. Jediné, co nám zbývá, je najít tu pomyslnou hranici a prostě si to tak nebrat - jinak by z nás všech byly hromádky neštěstí.
    Nicméně, já sama s tím mám problém, nejsem prostě "splachovací" a mám v povaze se dlouho vším užírat - tím, co kdo řekl a jak to myslel, přehrávám si všechny svoje trapasy a pokaždé z toho zrudnu... No jo, kéž bych se odnaučila ve všem se tak pitvat :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, je to bohužel psáno z celoživotní zkušenosti. Také mám tendenci všechno moc rozebírat a hlavně si to pak brát k srdci. Obdivuji lidi, kteří to zvládají přejít, ale zároveň jsem někdy ráda za svou citlivost. :)

      Vymazat
  2. Tak tohle je vydařené psaní, děkujeme za něj. Doufám, že si ho přečtou i ti, kteří taková slova používají a pozastaví se nad tím. Být odolní, je docela těžké, pokud jsme citlivější osoby, na to žádná pevná vůle a slova 'já to překonám' moc nepomůžou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já děkuji za komentář. Kéž by tohle někomu trochu otevřelo oči a pomohlo mu si uvědomit, že ne každý ustojí to, co jiný bez problémů ano. Asi je třeba si připustit svou citlivost a snažit se obklopit lidmi, kteří ji budou respektovat :)

      Vymazat
  3. někdy mi to ujede a řeknu věci, kterých pak lituju, snažím se je vhodně volit a nechávat si chladnou hlavu. Bohužel nikdo není dokonalý, ale snažit se brát v potaz city ostatních lidí je důležité.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jistě, že v afektu nám to občas ujede, ale jak jsi řekla-důležité je si to uvědomovat a být ohleduplný:)

      Vymazat
  4. Presne si to vystihla a horsie je ze ludia si to ani vobec neuvedomia ze niekomu ublizili....

    Dnes je asi velmi tazke najprv mysliet a potom vraviet :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel je to tak - mnoho lidí to vůbec nevnímá a když je na to upozorníš, kolikrát se jen smějí.
      Že by to bylo tou uspěchanou dobou? Že už ani přemýšlet o svých slovech nestíháme? :D

      Vymazat
  5. Souhlasím. Tohle bych dala někam vytesat, aby to lidi měli neustále na očích a uvědomovali si, jak ubližují každodenně mnoha lidem. Krása! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, děkuji!:D To neníšpatný nápad, ovšem mám pocit, že by to stejně nefungovalo. Kdo nechce vnímat, vnímat nebude :)

      Vymazat
  6. Dobře napsáno. To, jak slova bolí, jsem poznala hlavně na střední, kde mě šikanovali a musela jsem ukončit studium. Vždycky mi byly takové řeči jedno, lidi jsem neřešila, neměla k nim žádný vztah, tak se až divím, že mě takhle složily. Od té doby jsem vůči lidem ještě chladnější a nemám city skoro pro nikoho z nich, říkám věci tak, jak jsou, i když nejsou třeba moc OK. Samozřejmě nikomu neubližuju záměrně a radostně, ale když má se mnou někdo problém, vím, co říct, aby mu sklaplo. A umím se u toho i dost zle tvářit. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě mrzí..je šílené, do jakých extrémů to může zajít. Hlavně je v dnešní době problém třeba s kyberšikanou- kolikrát si ani lidé neuvědomí, jak mohou i napsaná slova na internetu ranit.
      Proto chápu Tvůj postoj k lidem:D Říkat, co si myslíš a umět se bránit - na tom není nic špatného, jen je dobré prostě být trochu vnímavý a neubližovat cíleně.

      Vymazat
  7. Asi budu jedna z mála lidí, kteří nebudou souhlasit.
    Myslím, že daleko horší, než zraňující slova vmetená člověku do tváře, jsou zlá slova řečená o člověku za zády. A nebo úplné mlčení.
    Ale možná jsem zvláštní jen já. Útočící slova si neberu k srdci, respektive je vůbec neregistruji jako slova útočící. Je to tím, že by na mě nikdo neútočil? Nemyslím. Ale odpověď slušně řečeným souvětím většinou sebere útočníkovi vítr z plachet. Tedy slova z jazyka.
    A také jsem radši, když mi někdo řekne mé chyby. Tak mám alespoň naději je změnit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jistě, o pomluvách jsem článek psala nedávno a samozřejmě je lepší říct člověku do očí, pokud s ním mám nějaký problém, ALE - vždycky se to dá vyjádřit slušně, nemusí to být formou útoku a nebo s cílem ublížit a zranit.
      Pokud útoky takhle zvládáš, tak jen a jen dobře pro Tebe. S tím se totiž setká každý, otázka je, jak s tím kdo naloží, já jsemtřeba prostě až moc citlivá a bohužel s tím nic neudělám a neumím (a ani nechci) se bránit stejným způsobem.

      Vymazat
  8. Souhlasím se Štěpánkou, není nic horšího, když slyšíte pomluvy za zády a do očí ti to člověk nikdy neřekne. Osobně jsem krutá k okolí,nejspíš,neboť řeknu, co si myslím, ale nepřetvařuju se a okolí ví, že když řeknu něco dobrého, či zlého, vychází to z mého srdíčka. Co je lepší? Krutá pravda nebo přetvařující se lež?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale o tom to právě je - vychází to ze srdce a myslíš to dobře - to je něco úplně jiného :) Článek byl mířený na lidi, kteří něco plácnou ze vzteku, protože se nudí a nebo vážně s cílem někoho ranit.

      Vymazat
  9. Ja myslim, že u lidi, co jsou takto necitlivi bude problem v nich, něco osobniho, něco, s čim oni sami spokojeni nejsou nebo něco, co je změnilo.
    Jinak naprostou souhlasim, upřimnost je super, ale když se nas nikdo nepta, naco se vyjadřovat? Ja si "neobjektivni" kritiku a rypani od druhych beru k srdci dost, ale třeba jednou se to změni. :D:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Často se snažím je tímhle "omlouvat" - že se jim možná něco v životě stalo a snažím se se na ně nezlobit, i když je to vážně těžké.
      Také pořád čekám, kdy se to naučím, ale je dost možné, že nikdy :D

      Vymazat
  10. -... Doba je čím dál horší a bojím se jaká bude další generace, tkerá ted tráví čas na počítačích a smartphonech, já ještě výrustala na pískovišti,, na hradech, kole atd.. teď se to pomalu ale jistě mění.
    Děti a celkově lidé neumí komunikovat, začinaji být líní..doba je totži lehčí než aby si lidé začli vážit věcí kolem sebe a spojili se s blízkými atd. Nemáme válku, režim nic, neni za co bojovat, za co protestovat..jen proti sobě, proti každému koho známe. =x

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neumí komunikovat a nemají za co bojovat - to je ono, v tomhle se skrývá hodně pravdy...

      Vymazat
  11. Tyjo většinou Ti píši dlouhé komentáře, protože mám co říci, ale tentokrát se už nic jiného snad ani dodat nedá....!

    OdpovědětVymazat
  12. No tak ja patrím asi najskôr k tým čo sa tým slovám neubránia, pretože mi vždy záležalo na tom čo o mne ostatní narozprávali. A jedného času som to robila tiež, asi potom z tých komplexov alebo čo ja viem prečo :D Našťastie je tomu koniec :) A pekne napísané samozrejme :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel tohle je přesně ten "vedlejší efekt" - člověk je pak plný vzteku a smutku, tak to šíří dál jako vlnu. Ale je dobře, že sis to uvědomila :)
      Děkuji:)

      Vymazat
  13. Krásně pravdivý článek :) Všechno jsi dokonale vystihla ;)

    OdpovědětVymazat
  14. Jak tady každý napsal, je to pravdivé a výstižné.

    OdpovědětVymazat
  15. Moc pěkně napsaný článek! Vždy to máš dokonale a pravdivě napsané!:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc:) snažím se to psát tak, jak danou problematiku cítím.

      Vymazat
  16. Nádherný, výstižný, silný článek. Nedokázala bych to zformulovat tak skvěle jako ty - ale tím co píšeš mi naprosto mluvíš z duše. Tenhle blog mě vážně moc baví. Přidávám do oblíbených :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji, opravdu si vážím toho, že Tě článek nějakým způsobem oslovil, člověk má pak i pocit, že v tom není sám :)

      Vymazat
  17. Skvělý článek a pravdivý! slova opravdu dokáží s člověkem zahýbat a hlavně jeho psychikou. Krásně jsi to napsala!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji !:) Je to pravda, bohužel to dokáže nadělat pořádnou paseku.

      Vymazat
  18. Andullie, krásný článek a hluboké myšlenky... Nikdy bych to nenapsala jako ty, přestože souhlasím úplně se vším.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc, Kamčo, cením si toho, že se Ti článek líbil i že to cítíme stejně:)

      Vymazat