neděle 20. července 2014

Začínáme běhat - 2. díl - Co očekávat?

Krásný (a opět horký) letní den přeji!

Konečně pro Vás mám slibované pokračování článku o běhání - první díl naleznete ZDE.
Pokud tedy již máte zhruba přehled, kterým běžeckým směrem byste se chtěli ubírat a čeho vlastně chcete dosáhnout, je třeba se připravit na pár věcí, které Vás zcela jistě očekávají.

Některé budou příjemné, některé už tolik ne.


A to je to hlavní!



BUDE TO BOLET

A nejspíš to bude bolet hodně. Alespoň ze začátku, než si Vaše tělo zvykne na nový pohyb.
Běh je však pro člověka pohybem přirozeným, dokonce tím nejpřirozenějším hned po chůzi, takže by to nemělo trvat příliš dlouho.
Při běhu zapojujete celé tělo, takže se může stát, že po prvních absolvovaných kilometrech budete poněkud rozlámaní, nejvíce to většinou schytají celkově nohy (hlavně pak lýtka a hamstringy) a záda.

Jak proti tomu bojovat? 
Zcela úplně se tomu asi nevyhnete, pokud nejste nadpřirozená bytost. Navíc nohy po běhu zkrátka bolí téměř vždy, i pokud jste trénovaný jedinec, ale o tom cvičení je, ne? Abychom věděli, že jsme cvičili.
Můžete si však ulevit například horkými solnými koupeli, jógou a pravidelným protahováním. Dále je také dobré po běžeckém tréninku neprosedět celý zbytek dne na gauči, svaly pak mají tendenci tuhnout, proto je ideální zařadit alespoň krátkou, klidnou procházku. Nohy se uvolní a druhý den se Vám bude daleko lépe vstávat.

Pro akutní případy náhlé bolesti po tréninku doporučuji střídavě ledovou a horkou sprchu, svaly se dostanou do šoku, stáhnou se, ale pak povolí a zrelaxují se.

Co se bolesti zad týče, je dobré při běhu dbát na správné držení těla, nenaklánět se na jednu či druhou stranu, nehrbit se, nepředklánět se ani nezaklánět.

Diskutabilní téma je protahování před a po běhu. Někdo je zastáncem obojího, někdo tvrdí, že před během netřeba žádného velkého protahování, protože přeci jde o přirozený pohyb.
No... já osobně se raději mírně zahřeji a protáhnu, abych předešla případnému zranění. 
Po běhu se protahuji vždy, jelikož mi to pomáhá se zklidnit a ulevit bolavým nohám.






BĚH JAKO ŽROUT ČASU

Tak jako každému cvičení, i běhu budete muset obětovat nějaký ten čas. Samozřejmě záleží na tom, zda trénujete na maraton a nebo se věnujete krátkému HIIT běhání. Každopádně je třeba pojmout běžecké tréninky zodpovědně a věnovat se jim pravidelně, alespoň ze začátku ideálně několikrát týdně.
Pokud se rozhodnete běhat mírnějším tempem na delší vzdálenosti, budete si muset vyšetřit alespoň tu hodinku Vašeho času, jelikož se jedná o méně náročné cvičení o nižší intenzitě, a proto je třeba ho vykonávat po delší dobu.

Ne každý má čas věnovat odpoledne hodinu běhání. Proto se nabízejí různá alternativní řešení.
Ideální variantou je si ráno přivstat a svou trasu si odběhnout ještě před prací/ školou. Popřípadě jít běhat později večer, i když těsně před spaním bych to nedoporučovala.
Zkrátka - kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. 
Pokud to s během myslíte vážně, Vaše ranní pohodlí je to nejmenší, co tomu můžete obětovat.


BUDETE TO PROKLÍNAT

To vypadá na další neskutečně pozitivní bod, že?
Ale je třeba být upřímní a realističtí.
Neznám skoro nikoho, kdo by si běh zamiloval hned napoprvé. A pokud to někdo tvrdí, tak dost možná kecá.
Jako všechny začátky, i ty běžecké pravděpodobně budou velmi krušné a možná budete mít sto chutí s tím seknout, tenisky zahodit a sporttester zapálit. 

Pamatuji si na svůj první běh jako kdyby to bylo dnes. Pocity, které jsem zažívala, by se daly shrnout následovně:
Nemůžu dýchat. Všechno mě bolí. Jsem tak těžká. Připadám si jako běžící velryba. To mě sere štve. Nesnáším to. Proč tohle dělám? Píchá mě v boku. Tuhle písničku nesnáším. Je mi vedro. Jak někdo sakra může běhat několik kilometrů?

Takové pocity Vás mohou pronásledovat prvních pár desítek kilometrů a je důležité to nevzdávat, zahnat tyhle černé myšlenky a překousnout to. Všechno něco stojí a bez trochu utrpení zkrátka nejsou výsledky. Tím samozřejmě nemyslím, abyste běželi do pozvracení, udušení nebo svalového kolapsu. 

Hlavní je se uklidnit a nezlobit se na sebe. Pocit, že jste něco nezvládli tak, jak jste si představovali, je totiž hrozně demotivující a absolutně si tím nepomůžete. Nikdo učený z nebe nespadl a každý někde začínal.
Proto se po každém běhu odměňte, pochvalte se a řekněte si, že příště to bude ještě lepší! 



Tohle je vlastně vskutku výstižné :D Občas si během trasy také říkám, co to vlastně dělám a mám chuť se otočit směr domov. Vždy si ale vzpomenu na ten pocit po doběhnutí a to je to, co mě žene vpřed.



RYCHLÉ ZLEPŠENÍ

Pokud se prokousáte skrze krušné začátky a budete brát běžecké tréninky zodpovědně, je dost pravděpodobné, že rychle zaznamenáte značné zlepšení - celkově v kondici, v technice dýchání, postoji, uběhnutých kilometrů a čase.
A dokážete si představit tu radost při takovém zjištění?
Nesmírná!
Najednou si budete připadat silnější, odolnější, vytrvalejší, lepší a celkově úžasnější.
Zkrátka...

NAKONEC SI TO ZAMILUJETE!

Jen tomu musíte dát čas.
Mně osobně trvalo skoro rok, než jsem běhu opravdu přišla na chuť.

Pevně věřím, že navzdory všem útrapám si Vás nakonec běh naprosto získá. Propadnete mu srdcem i duší. Budete se těšit na každý trénink, s nadšením budete plánovat nové a nové trasy a pozorovat zlepšení, byť nepatrná.
Jakmile si jednou běh zamilujete, většinou je to láska na celý život. 

Otevírá se Vám navíc spoustu možností - můžete se přihlásit na závody, účastnit se otevřených tréninků, získat nové zkušenosti a přátele.

Díky běhu poznáte nejen nová místa a zákoutí, ale také sami sebe. Při dlouhých trasách budete mít dostatek času přemýšlet, je to čas čistě Váš, dokonale si pročistíte hlavu a uvolníte mysl.
Možná vypozorujete, že s každým dalším uběhnutým kilometrem roste i Vaše sebevědomí - zkrátka pocit úspěchu je vždycky příjemný.

Samozřejmě se to ale netýká každého. Je třeba si uvědomit, že každý z nás je jinak stavěný a něco jiného ho baví, někdo si opravdu cestu k běhu nikdy nenajde a v takovém případě netřeba tlačit na pilu a raději se jít věnovat jinými činnostem, než se zbytečně trápit.



To by bylo asi ohledně tohoto tématu vše, příště se podíváme na nutné (či nenutné) vybavení do běžeckých začátků.

Doufám, že se článek líbil a třeba nás běžeckých nadšenců bude ještě víc!


I když se občas nedaří podle představ, je třeba se nevzdávat! 


Pokud byste měli jakékoliv dotazy, pište do komentářů, na ASK nebo na email ennebell@email.cz :-)



17 komentářů:

  1. Tak nevím jestli jsem divná, ale je pro mě nepředstavitelné běžet 40-60 minut. Je pravda, že jsem se toho nikdy nedržela třeba měsíc v kuse, vždycky jsem z nějakého důvodu s běháním přestala, ale včera jsem to po delší době zkusila a dala jsem tak 20 minut. A to ještě střídáním s chůzí. No budu se snažit vytrvat a třeba to na tu hodinu i vytáhnu :)

    OdpovědětVymazat
  2. ahoj, díky za super článek :) s pravidelným běháním jsem začala teprve nedávno a přes počáteční odpor mě začalo bavit hodně rychle :)) chtěla bych se zeptat, co bys pro začátečníky doporučovala při běhání v kopcovitém terénu (v případě, že se mu nelze vyhnout?) jsem schopná běžet poměrně dlouho po rovině, ale jakmile přijde kopec, totálně mě vyřídí a jsem pak zničená celý zbytek cesty :)) špatná kondička :)) díky

    OdpovědětVymazat
  3. moc pěkný článek, já mám běh strašně ráda, běhám spíš na vytrvalost, ale taková půlhodinka mi úplně stačí, jsem úplně vyřízená a cítím se výborně..běh je prostě nejlepší kardio (i posilování! nohy a břicho bolí jak něco, když se běhá pořádně :D)!

    OdpovědětVymazat
  4. ja beh veľmi milujem a článok bol veľmi poučný a myslím že aj nápomocný :) ďakujem

    http://bytfitjein.blogspot.sk/ určite si pozri moju giveaway!

    OdpovědětVymazat
  5. Tak ja se k behu porad odhodlavam :) jinak super clanek, u techto se vzdycky bojim aby jeste neskoncily, strasne dobre se u tebe cte :)) a jsi pekne opalena, vypadas uplne jinak a sekne ti to :)

    OdpovědětVymazat
  6. Já běh přímo miluju! Jinak moc pěkná postava!:-)

    OdpovědětVymazat
  7. vidím, že obe sme veľké obľúbenkyne behu :)) Predtým než som začala posilňovať som chodila behať každý deň, neskôr každý druhý deň, ale teraz je to vonku len v nedelu a aj to si maximálne užijem :) Bežím bez prestávky hodinu, kludne hodinu aj pol a veľmi ma to baví :) opäť mi nedá nepochváliť ti tvoju úžasnú postavu! Ty si proste šikulka a dokážeš riadne motivovať :)

    OdpovědětVymazat
  8. Super článok! Veď aj na asku som sa ťa minule pýtala ohľadom behu :D. A úplne ma ten článok naladil na behanie! :D

    OdpovědětVymazat
  9. Já jsem teď začala s detoxem, takže si během něj dám se sportem pauzu, protože to bych asi nedávala, ale letos mám 3 10km závody, a běhání prostě miluju ( a nakupování oblečení na něj :D)

    OdpovědětVymazat
  10. Aničko Tvůj blog je zkrátka srdcovka ♥ Fantastické, jak je každý článek zajímavý, čtivý a ještě k tomu skvěle užitečný :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Krásně jsi to shrnula :) Já běh miluju, ale přestože běhám už cca čtyři roky, na víc než 45 minut jsem se zatím nedostala :D Třeba časem :) Pocit po doběhnutí je nejlepší, ale taky jsou dobré ty začátky, kdy si připadám, že se vznáším jako pták a běží se mi samo, ale s prvním kopcem mě tento pocit opouští :D

    OdpovědětVymazat
  12. Máš dokonalé nohy! :D Jinak tvoje články mi moc pomáhají, jsou fakt super! :)

    OdpovědětVymazat
  13. Pamatuji si, když jsem začínala s běháním- jak já to nenáviděla:D
    A pamatuji si, když jsem už po prvním kilometru funěla, nemohla dýchat a musela se zastavit.
    A také si pamatuji můj první delší běh, konkrétně 7 km. Byla jsem potom hrozně šťastná, ale pár hodin na to jsem dostala šílenou svalovou horečku- začalo mě bolet celé tělo, nebyla jsem schopná vstát, ba ani se přetočit na druhý bok v posteli. A takhle jsem se cítila další dva dny potom, bylo to hrozný!
    Teď už v pohodě běhám klidně 12 km a běhání jsem si zamilovala:) člověk na všechno zapomene, pročistí si hlavu a ten pocit po běhu? K nezaplacení!

    OdpovědětVymazat
  14. To je skvělý článek :) já si pamatuju můj první běh. Začít je nejtěžší, ale když jsem vyběhla, bylo to úžasný! A dmu jsem se vrátila úplně tuhá, padla jsem za vlast a usnula v 10 :D Moc neběhám, bydlím ve městě a na běhání mám nejradši měkký povrch, protože mě bolí kolena.. ale nechápu lidi co chodí běhat jenom na pás do fitka, a ještě si za to zaplatí.. :)

    A jinak jsem nový čtenář, máš skvělý blog :) já cvičím teprve 2 měsíce, ale výsledky už mám a jsem hrozně spokojená :) chodím do posilovny <3

    OdpovědětVymazat
  15. Super článek, rozhodně ta pasáž, kdy jsi popisovala své pocity při prvním běhu, mě dost pobavila. :D Možná i proto, že jsem se cítila dost podobně. Já jsem vždycky běhání nesnášela, fakt vždycky. Což je docela paradox, protože jsem na základce jezdila reprezentovat školu v přespolních bězích. Ale nesnášela jsem to. :D Nedávno jsem se do toho znovu pustila, ale pořád to není nic úplně pro mě. Já radši fitko, činky, však mě znáš .. :) Ale mám kamaráda, který je do běhání naprostý blázen a musím souhlasit s bodem, že jakmile si to zamiluješ, je těžké se toho vzdát. Ale s posilováním je to koneckonců stejné. Jakmile jednou uspěješ, překonáš sama sebe, je to nádhera. :)
    Jinak vypadáš skvěle, tak nevím, co bych chtěla posílat moji postavu! :D

    gettingfit.blog.cz

    OdpovědětVymazat
  16. Běhám druhým měsícem a už za ten první jsem se vypracovala na 5,5 km. Mám radost, když doběhnu domů. Cítím se skvěle a navíc mi to připadá pořád lehčí a lehčí uběhnout. Přijde mi, že spíš nemůžu na začátku než na konci. První kilometr je pro mě nejhorší a pak už to jde najednou samo. Ani už nemyslím na tu námahu a normálně u toho přemýšlím. Rozhodně mi to dost zlepšilo kondičku a posílilo nohy. Zrovna před pár dny jsem dočetla knížku o běhání, kde jsem se taky dozvěděla dost užitečných informací. Je to super článek, určitě velmi motivující :)

    OdpovědětVymazat