úterý 9. září 2014

Začínáme běhat - 3. díl – Na co si dát pozor


Zdravím,

...z postele. Nemocná. A naštvaná, že nemůžu ven. Ale to sem nepatří.
Dnes se hlásím s dalším běžeckým článkem, tentokráte zaměřeným na věci, kterých byste se měli při běhu vyvarovat, abyste předešli zraněním, bolestem i psychickému odporu k běhu. (dobře, tomu se někdy nedá vyhnout úplně :D)

Sama jsem při začátcích (další přiznání – něco dělám doteď) dělala docela závažné chyby a mnohokrát to skončilo nachlazením či bolestí celého těla.
Sepsala jsem proto takový menší souhrn toho, na co si dát pozor.




pátek 5. září 2014

Trhy na Kampě aneb keramika, hudba a cupcaky

Zdravím!

Dnes jen krátce, ale to ovšem neznamená, že se nejedná o zajímavé informace!

Ráda bych Vás i takto prostřednictvím blogu pozvala na keramické trhy v Praze na Kampě, které se konají tuto sobotu a neděli od 10 do 19 hodin.



Tyto trhy se konají v nejkrásnější možné lokaci - přímo na Malé Straně v pražském centru, s výhledem na Karlův most - zkrátka co víc si přát. 
Drží si již dlouholetou tradici sahající snad někam až do 18. století, před rokem hrozilo jejich úplné zrušení, ale naštěstí se lidé nedali a další ročníky si vybojovali pomocí protestů a peticí.

Na této akci prodáváme keramiku pravidelně každý rok a nadšeně se účastní celá rodinka, nejen kvůli tomu, že to máme kousek od domova, ale také pro onu kouzelnou atmosféru a příjemné lidi i zážitky. 

Keramici jsou vůbec bezvadná parta, všichni milí, usměvaví a tak nějak v pohodě. 
Pokud nejste zrovna fanoušci tradičních řemesel, také si přijdete na své. Můžete se přijít podívat na divadlo, poslechnout si dobrou muziku a ochutnat pestrou škálu různých dobrot, kterými se to tam jen hemží.

Když už jsme u dobrot - nelze nezmínit naprosto geniální CAKELAND CUPCAKES - facebookové stránky ZDE.


Tyhle malé miláčky peče jedna neskutečně sympatická a šikovná holčina Hanička a je vidět (a hlavně poznat na chuti), že je peče s velkou láskou. Bohužel se trhů nemůže účasnit osobně, ovšem prodávat bude stejně sympatická Deniska.

Nejsem ten typ člověka, který se nadchne pro kdejakou buchtu či koláček, ale tyhle dortíky? Jsou zkrátka jedny z nejlepších, jaké jsem měla možnost ochutnat. 

Těšit se můžete na borůvkový, malinový a mrkvičkový! 



Cupcaky najdete po levé straně trhů, vedle stánku naší firmy FORTEL ČESKÁ KERAMIKA.


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Budu moc ráda, pokud se přijdete podívat a užít si posledních pár hezkých zářijových dní :-)

Kdo by mě chtěl pozdravit, budu čepovat pivo v hospodském stánku, hned vedle cupcaků po levé straně.





čtvrtek 4. září 2014

Tepová frekvence pro spalování tuků - pravda nebo mýtus ?

Ahoj!

K dnešnímu článku mě přivedla diskuze s kamarádkou na téma běh. Svěřila se mi, že jí běhání vůbec nebaví a hrozně se u toho natrápí. Samozřejmě jsme se hned začala pídit po možné příčině a dělat jí analýzu osobnosti (nojo, budoucí psycholožka v akci). 

Sdělila mi, že prý jí běhání připadá zdlouhavé a nudné, že už ji ani nebaví poslouchat hudbu a zkrátka je to otrava. Nakonec z ní vypadlo, že si pořídila sporttester a běhá zásadně ve frekvenci pro spalování tuků (což je v jejím případě cca 130). No a aby se v této frekvenci udržela, běhá tak pomalu, že je to v podstatě rychlá chůze. 

Aha. Tak proto je ten běh-neběh tak nudný. 



Na toto téma se neustále vedou nekonečné debaty - zda tepová frekvence hraje či nehraje roli při spalování těch potvor. Načetla jsem toho mnoho a mnoho a pořád mám v hlavě akorát tak zmatek. 
Proto jsem se rozhodla se vykašlat na všechny studie a udělat si to po svém (ostatně jako vždy). 

úterý 2. září 2014

Živá a zdravá. Alespoň fyzicky.

Zdravím milí čtenáři!

Tohle je upřímně těžké. Je těžké začít znovu psát po dlouhé době, stejně jako je těžké se znovu pouštět do hopsání s Jillian, když jste hezkých pár týdnů úspěšně ignorovali její motivační ječení.
Takže teď to bude vlastně těžké 2x tolik, protože jsem zaostávala jak v psaní, tak ve cvičení.

Ovšem - obojí hodlám napravit!

Ani nevím proč, ale před určitou dobou jsem začala pomalu ale jistě odsouvat všechny články, které mi ležely v hlavě, všechny potenciální komentáře, dotazy na asku, emaily...na druhou kolej. Stejně tak to bylo se zdravým stravováním a cvičením. Zkrátka jsem asi potřebovala "voraz".


Když se omlouvá, má se prý dívat do očí. no.

Víte - blog i zdravý životní styl (čím víckrát to píšu, tím víc přemýšlím, co si vlastně pod tím pojmem představit) miluji, ale zpětně si uvědomuji, že se mi povedlo žít skoro rok v děsivém stereotypu. Víceméně stejná denní rutina - domů ze školy, zacvičit si, uvařit si, učit se, spát. Výjimečně nějaká party party nebo podobná zábava. Jinak nic.

Asi mi to přerostlo přes hlavu, proto se karta obrátila až extrémně a druhou polovinu prázdnin jsem strávila prakticky flákáním se. Tedy ne že bych se flákala - pracovala jsem, lítala jsem všude možně a pořád měla něco na práci a něco se dělo, ale dala jsem si pauzu právě od té zaběhnuté rutiny. 

Včera začal nový školní rok a já si uvědomila, že mi vlastně ten režim a rutina ohromně chybí. Jenže co si budeme povídat, nic není jen tak a občas není návrat jednoduchý. Chce to ale pevnou vůli a říct si, že je třeba začít hned. Proto jsem dnes odložila jiné věci a píši článek, možná trochu nezvykle formulovaný, možná trochu více osobní a zcela určitě pořádně zmatený.
Cítila jsem totiž potřebu Vám sdělit, co se mi honí hlavou a také podat alespoň chabé vysvětlení, proč jsem byla neaktivní.

Tohle je prosím palačinka s burákovou náplní.
chápete?!
BURÁKOVOU!

A pro změnu cupcaky.
#healthylifestyle
#cleaneating
a tak...


Zítra hodlám skoro po měsíci vylézt na rotoped a začít zase makat. (Běh riskovat nebudu, asi bych se nad svou kondicí rozbrečela).
Ještě je zde ale jeden důležitý bod:

Nehodlám to tolik hrotit. 

Přeci jen - cvičila jsem vážně pilně a poměrně náročně, jídlo jsem si hlídala (i když ne přehnaně, ale hlídala) a obírala jsem se o dost času, který jsem mohla strávit s blízkými lidmi. Takže tentokrát začínám znovu a pokusím se najít onu důležitou rovnováhu, protože jedině ta vede ke spokojenosti a vyrovnanosti.

Lidé se mění a s nimi se mění i jejich priority. I já se změnila a změnil se můj život, už pro mě není tolik důležité, kolik udělám kliků nebo kolik uběhnu kilometrů, při ohlédnutí zpět už vím, že to byl jen způsob, jak si něco dokázat, jak být sama pro sebe cenná a zkrátka "dost dobrá".
Dnes si již nemusím nic dokazovat, pohyb budu mít vždy v lásce, ale čistě pro tu radost, kterou mi přináší. Vždy potěší vidět zlepšení, ale nebude to ukazatel mé hodnoty.

Mám ráda své kamarády.
Třeba Jack, to je fajn kluk. 
Pustila jsem se i do čtení (potlesk pro negramota!)

A trochu pracovala, aby se neřeklo.


Mám kolem sebe mnoho lidí, kterých si nesmírně vážím, potkala jsem někoho, kdo mě má rád přesně takovou, jaká jsem a konečně vím, jaké to je být hlavou v oblacích a mít motýlky v břiše...
(cože?! Já - takový cynik - jsem vyřkla něco takového?!)

A hle, najednou je mi jedno i těch pár kilo navíc (dobře, víc než pár, díky babi!), co jsem za prázdniny nabrala, protože se cítím dobře a spokojeně, nejsem nervózní a daří se mi přijímat většinu věcí s daleko větším klidem než kdy dřív.

A občas je fajn si jen tak hodit nohy nahoru. :-)


Ale už bych měla zastavit ten šílený proud myšlenek, pocitů a citových výlevů - a radši jít odpovědět na všechny emaily! 

Postupně čekejte nával článků o tom, co všechno se událo (a že toho nebylo málo!), mám fotky, zážitky, dojmy i pojmy, nová přátelství, zkušenosti... a většinu z toho si nenechám jen pro sebe.

Moc Vám děkuji, že jste zůstali věrní i přes mou prachbídnou aktivitu a stále navštěvujete tento blog.

Mám Vás ráda, moc a moc! 
(tak a už fakt dost, jsem horší než má matka, kterou rozbrečí i Večerníček!)