úterý 2. září 2014

Živá a zdravá. Alespoň fyzicky.

Zdravím milí čtenáři!

Tohle je upřímně těžké. Je těžké začít znovu psát po dlouhé době, stejně jako je těžké se znovu pouštět do hopsání s Jillian, když jste hezkých pár týdnů úspěšně ignorovali její motivační ječení.
Takže teď to bude vlastně těžké 2x tolik, protože jsem zaostávala jak v psaní, tak ve cvičení.

Ovšem - obojí hodlám napravit!

Ani nevím proč, ale před určitou dobou jsem začala pomalu ale jistě odsouvat všechny články, které mi ležely v hlavě, všechny potenciální komentáře, dotazy na asku, emaily...na druhou kolej. Stejně tak to bylo se zdravým stravováním a cvičením. Zkrátka jsem asi potřebovala "voraz".


Když se omlouvá, má se prý dívat do očí. no.

Víte - blog i zdravý životní styl (čím víckrát to píšu, tím víc přemýšlím, co si vlastně pod tím pojmem představit) miluji, ale zpětně si uvědomuji, že se mi povedlo žít skoro rok v děsivém stereotypu. Víceméně stejná denní rutina - domů ze školy, zacvičit si, uvařit si, učit se, spát. Výjimečně nějaká party party nebo podobná zábava. Jinak nic.

Asi mi to přerostlo přes hlavu, proto se karta obrátila až extrémně a druhou polovinu prázdnin jsem strávila prakticky flákáním se. Tedy ne že bych se flákala - pracovala jsem, lítala jsem všude možně a pořád měla něco na práci a něco se dělo, ale dala jsem si pauzu právě od té zaběhnuté rutiny. 

Včera začal nový školní rok a já si uvědomila, že mi vlastně ten režim a rutina ohromně chybí. Jenže co si budeme povídat, nic není jen tak a občas není návrat jednoduchý. Chce to ale pevnou vůli a říct si, že je třeba začít hned. Proto jsem dnes odložila jiné věci a píši článek, možná trochu nezvykle formulovaný, možná trochu více osobní a zcela určitě pořádně zmatený.
Cítila jsem totiž potřebu Vám sdělit, co se mi honí hlavou a také podat alespoň chabé vysvětlení, proč jsem byla neaktivní.

Tohle je prosím palačinka s burákovou náplní.
chápete?!
BURÁKOVOU!

A pro změnu cupcaky.
#healthylifestyle
#cleaneating
a tak...


Zítra hodlám skoro po měsíci vylézt na rotoped a začít zase makat. (Běh riskovat nebudu, asi bych se nad svou kondicí rozbrečela).
Ještě je zde ale jeden důležitý bod:

Nehodlám to tolik hrotit. 

Přeci jen - cvičila jsem vážně pilně a poměrně náročně, jídlo jsem si hlídala (i když ne přehnaně, ale hlídala) a obírala jsem se o dost času, který jsem mohla strávit s blízkými lidmi. Takže tentokrát začínám znovu a pokusím se najít onu důležitou rovnováhu, protože jedině ta vede ke spokojenosti a vyrovnanosti.

Lidé se mění a s nimi se mění i jejich priority. I já se změnila a změnil se můj život, už pro mě není tolik důležité, kolik udělám kliků nebo kolik uběhnu kilometrů, při ohlédnutí zpět už vím, že to byl jen způsob, jak si něco dokázat, jak být sama pro sebe cenná a zkrátka "dost dobrá".
Dnes si již nemusím nic dokazovat, pohyb budu mít vždy v lásce, ale čistě pro tu radost, kterou mi přináší. Vždy potěší vidět zlepšení, ale nebude to ukazatel mé hodnoty.

Mám ráda své kamarády.
Třeba Jack, to je fajn kluk. 
Pustila jsem se i do čtení (potlesk pro negramota!)

A trochu pracovala, aby se neřeklo.


Mám kolem sebe mnoho lidí, kterých si nesmírně vážím, potkala jsem někoho, kdo mě má rád přesně takovou, jaká jsem a konečně vím, jaké to je být hlavou v oblacích a mít motýlky v břiše...
(cože?! Já - takový cynik - jsem vyřkla něco takového?!)

A hle, najednou je mi jedno i těch pár kilo navíc (dobře, víc než pár, díky babi!), co jsem za prázdniny nabrala, protože se cítím dobře a spokojeně, nejsem nervózní a daří se mi přijímat většinu věcí s daleko větším klidem než kdy dřív.

A občas je fajn si jen tak hodit nohy nahoru. :-)


Ale už bych měla zastavit ten šílený proud myšlenek, pocitů a citových výlevů - a radši jít odpovědět na všechny emaily! 

Postupně čekejte nával článků o tom, co všechno se událo (a že toho nebylo málo!), mám fotky, zážitky, dojmy i pojmy, nová přátelství, zkušenosti... a většinu z toho si nenechám jen pro sebe.

Moc Vám děkuji, že jste zůstali věrní i přes mou prachbídnou aktivitu a stále navštěvujete tento blog.

Mám Vás ráda, moc a moc! 
(tak a už fakt dost, jsem horší než má matka, kterou rozbrečí i Večerníček!)

34 komentářů:

  1. Super Anička, že si sa konečne ozvala a vieme čo je s tebou :) Článok sa mi veľmi páčil a úplne chápem tvoje pocity. Tiež som v auguste tak zvolnila tempo najmä čo sa jedenia týba, lebo to bolo stále o tom istom, už taká zabehnutá klasika a tak som si kludne dopriala asi milion ´#clean´ zákuskov od mojej milovanej maminy :D Potom mi však už začala chýbať tá moja disciplína alebo ako to nazvať, z ktorej mám ja radosť a baví ma to. Ale s tebou úplne súhlasím, že najlepšie je zvoliť takú zlatú strednú cestu a netreba to tak hrotiť a kľudne si dopriať, keď na to máme chuť :) Tak je to najlepšie aj z psychickej stránky. A uvidíš, že o to lepšie sa ti bude vracať do tých starých koľají, keď si si takto trošku ´oddýchla´ :) ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Však už bylo třeba, pořádně jste mi chyběli :) Jsem moc ráda, že mě chápeš a naprosto souhlasím s tím, co jsi napsala. Každému vyhovuje něco trochu jiného, každý si potřebuje najít tu svou rovnováhu a já zkrátka zjistila, že úplně přísný režim není nic pro mě a že se akorát z dlouhodobého hlediska trápím.
      Právě, na ten návrat a všechno cvičení jsem teď natěšená jako nikdy! :D
      A děkuji za takový milý komentář! :))

      Vymazat
  2. Moc dobře chápu, o čem píšeš, sama jsem si to kolikrát taky prožila. Ale už taky vím, jak mi to vyhovuje nejvíc, přesně ta rovnováha - sport i zdravé jídlo k životu potřebuju, ale nesmí to být na úkor zábavy, společnosti a hlavně psychické pohody! :)
    No a ta buráková palačinka? přesně to teď potřebuju k "dosažení rovnováhy":D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Něčím podobným si asi musí projít každý, kdo se tímto ,,směrem" ubírá :) Ale vlastně to asi platí i pro další oblasti života.
      Přesně jak říkáš - baví mě to, ale ne za každou cenu. A zaplatit za to absencí cheesecaků a nějakého toho vínka - to je cena až MOC vysoká! :D
      Palačinka byla nejlepší, kdybys nááhodou někdy navštívila Litomyšl, zastav se v Café59 na náměstí pod věží ;)

      Vymazat
  3. Ahoj kočko :-) Abych se přiznala tak i ja jsem spolu se skoncenim blogu prestala tolik zit ve virtualnim svete,proto mi tvoje neaktivita naprosto unikla :-D kazdopadne jsem moc rada ze zase pises a jeste k tomu s takovym klidem :-* kasli na.nejaky cepovni, uzivej.si lasky :-P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahooj, děkuji za tak milý komentář! Ono možná není od věci si dát čas od času pauzu s celou tou virtualitou :) Tobě to teď neskutečně sluší a svědčí, co jsem tak viděla na instagramu! :)
      A neboj, lásky si užívám až až :D :)

      Vymazat
  4. A já jako snílek všech snílků nemohla přehlédnout těch pár řádků věnovaných motýlkům v břiše a táák. To jsou ty velmi příjemné změny v životě, moc ti to přeji. (omlouvám se, jestli mluvím jako tvá matka :D)

    S tím tvým obratem jsem se setkala i u sebe. Buďto se věnovat všemu naplno, nebo od toho upustit úplně.
    Svou rovnováhu ale určitě najdeš, je to totiž mnohem pohodlnější než se ustavičně za něčím hnát a překonávat samu sebe. (i když každý klik navíc se počítá! :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, díky, mami! :D Nee, mockrát děkuji, jsem teď opravdu šťastná:)

      Tak tak, jsem občas extrémista, tak mám tendence všechno hnát až za hranice. Ale jak říkáš - je to pohodlnější a docela toužím po takovém tom klidu:)

      Vymazat
  5. Jsem moc ráda, že si ses vrátila, moc jsem se na tebe a tvé články těšila! :-) A naprosto tě chápu, neboť se momentálně snažím o to, co ty. Nález mezi tím vším rovnováhu, nějakou střední cestu. Není to ovšem tak jednoduché, ale snažím se po krůčkách, nechci to přehnat. Hold to bude ale nějakou dobu trvat...
    A určitě se s námi o vše poděl, moc se těším...

    Pěkný zbytek dne,
    Naty.:))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, teď jsi mi udělala radost, děkuji!:)
      Není to vůbec jednoduché, ale věřím, že se nám to nakonec oběma povede! :) Držím palce, ať se daří!
      Měj se krásně:)

      Vymazat
  6. Myslím,že jsi udělala pouze tu nejlepší věc,co jsi mohla - vyslyšela jsi potřeby těla, je víc než důležité umět naslouchat sám sobě, mám to také tak, nechci nic dělat > tak nic nedělám...zkrátka si vždy jen řeknu, že si chci život i užít, prožít a ne ho jen přežívat v onom stereotypu - pokud to jde;-))
    Tohle jsou vždy články, které čtu nejraději, protože mi mluví z duše a mohla bych se pod to ve všem na 100%podepsat! Tuším, že se nám asi změnily životy podobně (je-li to přítelem),také jsem našla svou druhou drahou polovičku a neřeším te´d, když spolu mlsáme večer, když se celý týden i víc dní nehýbu,užíváme si,koukáme na film..prostě žijeme "naplno"<3
    Však je to lepší, mít jednou společně na co vzpomínat,na krásné chvíle a ne na to,být někde zavřený a honit se za gramem svalu a super postavou...rozumíš<3
    Zkrátka moc ti přeji, aby sis takto života užívala i nadále, vychutnávala ho a věř, že >jednou< nebude pro nikoho tak důležité,kolik jsi tenkrát naběhala kilometrů nebo odcvičila levelů, ale to, jaké krásné chvíle si kde a s kým strávila - na to se bude myslím vzpomínat mnohem krásněji :-***

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty to umíš vždycky tak krásně a výstižně napsat! Přesně to, co se mi občas nepodaří vyjádřit ve článku a nebo to, co mi tam chybí, dodáš v komentáři :)
      Nauči se naslouchat sama sobě a žít tak, abychom opravdu žili a ne se jen honili za něčím pomyslným v dáli - to je hrozně těžká věc, ale jakmile se tomu jednou naučíme, je to krása :)
      S tou drahou polovičkou máš pravdu, díky takovému člověku najednou jeden spoustu věcí přestane řešit a je zkrátka šťastný tady a teď, nic víc nepotřebuje :)
      No a věta se vzpomínkami - lépe bych to nedokázala napsat. Momenty strávené v krásném prostředí s milovnými lidmi - to už nám nikdo nikdy ze srdce nevezme :))

      Vymazat
    2. Ale ne, píšu jen to, co si myslím, od srdce,tak jak to cítím a mám to já:)) Naprosto ti rozumím, já jsem teď šťastná asi jako nikdy a není nic krásnějšího,než plánovat (a snad co nejdříve brzy realizovat) společnou budoucnost, od bydlení..po....já nevím, snad jednou děti a tak:D <3
      Když dokáže člověk tohle jednoduché kouzlo života objevit, myslím, že už nemá potřebu ani dlvod se toho vzdávat, alespoň já to tak mám, protože pro mě je tohle asi to,co jsem přesně hledala...<3 (A už teď se zase těším na společný víkend, těším se prostě na to obyčejné nicnedělání, žádnou honbu, cvičení, ale "žití"... <3:))) ;) A opravdu, moc moc krásný článek!

      Vymazat
    3. A že to máš v hlavě krásně srovnané:)
      To je nádhera, hrozně Ti přeji, že jsi takhle šťastná a máš s kým sdílet všechny ty životní radosti :))
      Tak tak...jsou ,lidé, kteří hledají pořád to NĚCO a ne a ne to nalézt, proto vyzkouší všechno možné, přitom recept na štěstí žádný univerzální není. A pak najednou najdou svou polovičku a svět se obrátí o 180°:)

      Vymazat
  7. Ahoj Andulko :) jestli potřebuješ maličko uklidnit, byla jsem na tom celé prázdniny úplně stejně. Nevím, čím to je, ale hrozně jsem zlenivěla a zdravý životní styl jsem vlastně pověsila na hřebík. Hrozně mě to štve, ale pořád se mi nějak nedaří vrátit se do starých kolejí. Budu doufat, že se mi to brzy povede stejně jako tobě. :)
    Užívej si lásku, je to to nejkrásnější, co můžeš zažít, i když je láska někdy náročná. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Luci, myslím, že jsme si obě pauzu zasloužily :) A držím palce, ať se Ti povede se vrátit k nějakému rozumnému režimu, protože by byla škoda se na to vykašlat úplně :) Jen to netřeba přehánět. Horší je, že se vždycky vrací zpátky těžko, obzvlášť když se na to vyprdneš dlouhodobě :/ Zrovna včera jsem zažila muka při běhu :D
      A děkuji, náročná bezesporu, ale stejně je to to nejdůležitější :))

      Vymazat
  8. Pauza se někdy šikne no, osobně na blog mám nápady, ale není ten drive je uskutečnit. Sport je důležitý si hlavně užít, ale zlepšení vždycky člověka děsně nakopne :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Občas je k tomu potřeba to nadšení a pořádná chuť se do toho pustit, jen co je pravda:D
      Ale to rozhodně, koho by nepotěšilo zlepšení že ano :)

      Vymazat
  9. Máš úplnou pravdu, taky jsem se dostala do toho stereotypu, furt jen cvičení, učení, spát atd.. A většinou to vede z extrému do extrému jakože furt cvičiš a pak zase furt jen ležíš.. Nebo nic nejíš a pak zase jíš moc.. Taky mám teď pauzu a stejně jako ty až nastoupím do školy plánuju začít zlehka cvičit a tolik to nehrotit :-) krásný článek!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak - z extrému do extrému a to není dobré ani pro psychiku ani pro tělo.
      Tak držím palce,ať se Ti povede nalézt tu svou rovnováhu :))

      Vymazat
  10. Zlato, jdeš správným směrem (pokud ne, něco Tě to naučí, víš jak) Držím palce! Jsem tu pro tebe♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ♥ Ty jsi miláček, děkuju!
      A přesně - když člověk míří špatně, stejně ho to vždycky nakopne:D

      Vymazat
  11. Jsem ráda, že jsi zpátky :) Dokonce tak, že ti píšu v polních podmínkách z mobilu, což fakt nesnáším :D Taky jsem si přes léto dala pauzu, šokující ztráta disciplíny :D Vážně ale nic nehroť a buď v klidu ;);

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé, tak toho si nesmírně vážím, také nesnáším komentování z mobilu, protože se mi vždycky komentář smaže a já musím začínat znovu, hezky písmenko po písmenku.
      Pauza je občas zkrátka potřeba, už to hrotit nehodlám:)

      Vymazat
  12. Ani :*, nevím, jestli je to jen náhoda, ale když jsem si tak říkala, proč dlouho nepíšeš, myslela jsem si právě tohle, o čem píšeš. Jsem za tebe neskutečně ráda a moc ti to přeju. Každý si tím musel/musí asi projít, aby si trochu ujasnil, co od toho života vůbec chce a jak mu je nejlépe.
    Jsi strašně hezká, milá a hlavně podle vystupování na blogu inteligentní holka, jen tak dál!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doni, mockrát děkuji,jsi úžasná a hrozně jsi mě teď potěšila:) Myslím,že jsem si konečně trochu srovnala právě životní priority,předtím jsem lítala z místa na místo...je to úleva:)

      Vymazat
  13. Tak hlavně žes nám dala vědět :)
    A je super, že jsi potkala někoho, kdo ty motýli v břiše způsobuje!
    BTW. Těch pár kilo navíc (co vidím ty tvoje hubenoučké dlouhatanské nožky!) určitě nebudou nic dramatického :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co si budeme povídat, je to prostě krása:)
      Haha, děkuji, ale to jsou právě nožky PŘED tím, než jsem se na to vyprdla, nicméně jsem s nimi smířena :D

      Vymazat
  14. Ani, mám-li být upřímná, já ten "voraz" měla čtvrt roku. Za tu dobu jsem se neuvěřitelně rozkydla a přibrala pěkných pár (ehm) kilo. :D Ale stejně jako ty, také já jsem pochopila, že cvičení a zdravá strava není to všechno na světě. Jasně, miluju pestrou a zdravou stravu, miluju cvičení atd., ale asi jsem si od toho potřebovala nějak odpočinout. Když se teď dívám do zrcadla nebo přemýšlím nad tím, jak se cítím po těch 3 palačinkách, které jsem snědla, tak si říkám: "Bezva, zase máš další cíl. Začít na sobě pořádně makat a začít jíst tak, aby tě to dělalo šťastnou." Takže no stress. :))
    Měj se moc krásně a užívej si! O tom ten život je. :*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně? To jsem netušila, nevím proč, ale myslela jsem si, že pořád dál jedeš v přísném režimu. Tak hlavně, že sis to takhle srovnala a trochu se na to podívala s odstupem - opravdu není dobré žít jen pro kalorie a posilovnu :) A oddech se občas zkrátka hodí, pak hezky člověk chytne takov ten druhý dech.
      A vůbec se mi nejvíc líbí, že to všechno bereš s nadhledem a takhle pozitivně! Držím palce, ať se daří ! :))

      Vymazat
  15. Super fotky a povídání:)) Doufám, že bude u tebe vše v pořádku a těším se na všechny články:)) dřív jsem tvůj blog nečetla, ale působiš hrozně mile a sympaticky, takže určitě začnu:)))

    OdpovědětVymazat
  16. Jéééé tenhle článek jsem zrovna potřebovala :-) Myslím, že jsme na tom dost podobně a hold prostě někdy to chce voraz :-) Určitě si z toho Aničko nedělej velkou hlavu, protože vypadáš hodně dobře, každá holka v mém věku by ti tvou postavu mohla závidět :-)

    OdpovědětVymazat
  17. Máš to tady moc super, spousta inspirace :D

    OdpovědětVymazat