pátek 23. ledna 2015

Fotografie a jejich kouzlo

Ahoj!

Dnešní článek bude z trochu jiného soudku – nebude se týkat jídla ani cvičení, dokonce si tentokrát ani nebudu hrát na odborníka na lidskou psychiku (dobře, to kecám, nějaké chytré rádobypsychologické řeči musí padnout vždy!).

Tento týden jsem si udělala neplánovaně naprosto volný den. Po 14 dnech konstantního učení, psaní prací, chození do posilovny, domácího cvičení, vaření… jsem toho měla dost. Potřebovala jsem zastavit a jeden den dělat pouze to, co mě baví a těší (o tom, že jsem stejně většinu odpoledne prospala, teď pomlčíme).

A tak jsem po delší době vytáhla foťák, abych vyfotila něco jiného než jídlo. A byla to příjemná změna. Nicméně fotky se mi nepovedly tak, jak jsem si představovala, takže 99% z nich letělo do koše. Nedá se nic dělat, každý den není posvícení. Alespoň jsem tedy usedla k počítači, projela starší složky s fotkami z různých míst a situací a rozhodla se z nich udělat takovou menší kompilaci.

Než ale přejdeme k fotkám samotným, leží mi v hlavě ještě jakási úvaha, volný proud pocitů a myšlenek.
(Občas jsem zkrátka citlivá dušička a mám ,,,,,,,,,,,,,uměleckou""""""""" potřebu se takto vyjádřit)


Co je to fotografie? V čem spočívá její kouzlo?

Fotografii vnímám jako něco úžasného. Jako způsob, jak zachytit jedinečný okamžik. Jak zachytit to, co v běžném uspěchaném tempu života nevnímáme, co nepozorné lidské oko ani nepostřehne. Fotografie v sobě může kromě barev, světla a vhodné kompozice obsahovat také vzpomínky, emoce, chvilkové nálady a kouzlo okamžiku. Dobrou fotografií je pro mě takový snímek, který umí navodit atmosféru, vyvolat pocity a učarovat. Spustit proud myšlenek.

Dobrý fotograf pro mě není ten, kdo má snímek dokonale ostrý, perfektně vykreslený a objekt zájmu se nachází ve zlatém řezu. Dobrý fotograf je takový, který zachycuje kouzlo a předává ho dalším lidem.

Mrzí mě však, že většina fotografického čarování probíhá digitálně, na obrazovkách a tak trochu mimo realitu. Držet v roce skutečnou fotografii je totiž něco zcela jiného, než se dívat na soubor pixelů na obrazovce. Mrzí mě, že se postupně vytrácí fotoalba a kolikrát jsou nahrazovány tisícem složek s bezduchými cvaky bez hlubšího významu. Mrzí mě, že digitální fotoaparáty a paměťové karty nám dávají možnost fotit obrovské množství okamžiků, které pak ale ztrácejí význam a i my se v nich nakonec ztrácíme. 

Nepovažuji se za dobrého fotografa, ale fotím s láskou a doufám, že jednou budou moje fotografie vyzařovat TO NĚCO, co ostatní možná osloví.






Hrozně ráda si hraji se světlem. Dají se s ním dělat doslova kouzla a téměř vždy Vás překvapí.
Dokáže vytvořit neopakovatelnou-jedinečnou atmosféru v daném místě a čase,
dokáže zahrát celé divadelní představení jen samo o sobě. 


A největší kouzlo vůbec mají gotické katedrály.
Zde konkrétně Chartres 



Hvězdný projektor jako Vánoční překvapení od Ježíška a už vymýšlíme, co s ním.




Jedna noční procházka po Praze. Takové večery jsou nejkrásnější na světě. Všude ticho, klid, přeplněná místa jsou najednou pustá, prázdná. Jako byste se vrátili v čase, slyšeli kola kočárů a klapání střevíců po kočičích hlavách...



Můžete se bát. Můžete se skrývat ve stínech. Můžete cokoliv.


Někdy Vás zaujme pouhý stín.
Na fotce je obyčejné lešení pokryté tenkou plachtou.
Ale kdybyste viděli na živo, jaký to byl tanec, když zafoukalo...nádhera.



Ke štěstí stačí i svítící náramky, asistent a dlouhý čas.


Kromě světla na fotografiích miluji přírodu. Je to hodně o citu. Člověk si může říct, že před sebou vidí obyčejný les,  jeden ze sta, z tisíců. 
A nebo může vidět magický kousek země, jedinečný a dokonalý.

Přírodu hrozně ráda fotím zblízka. Představuje pro mě ony malé, ale velmi důležité radosti.





















Někdy dokáží být úžasná i města, jejich zákoutí i ruch. Běžné osudy běžných lidí i  neobyčejné okamžiky, kterých můžete být svědkem...

Třeba vstup do Versailles. Kýč a přesto se tají dech.



Nebo náhle neobyčejně synchronizovaný podvečer v centru Paříže.


Kometa cestující nad Louvrem.


Nebo neobyčejný úkaz v centre Pompidou.


Zadnice ptáků.
To mě donutilo přemýšlet, že bych chtěla být holub a také celé dny srát lidem na hlavu


Nebo zvědavá chorvatská babička.



Nebo.... palec.
Jdete si kolem jakési ohraničené kostky a najednou. PALEC.


A pak krajiny. Výhledy. Momenty, kdy jen stojíte a nemůžete dýchat úžasem.



Moment dokonalé symetrie.


Ranní opar.



Jak si člověk najednou připadá nicotný...



A čím dál tím nicotnější...


Svět obsahující menší světy žijící si svým vlastním životem.

Třeba pavoučci.

Nebo osamělý běžec. Jediná živá bytost, kterou jsme v celém areálu Versailles po ránu potkali.


 A někdy je dobré sklonit hlavu, ohnout záda, přimhouřit oko a zaměřit se na ty nejmenší detaily.









To bylo ode mě pro dnešek vše. 

Budu ráda, když se vyjádříte v komentářích, jaký máte k fotografování vztah. 
Čím fotíte? Preferujete kartu nebo film? Černobílé provedení nebo barvy? 

A především - co pro Vás fotografie znamená a jak si představujete dobrou fotku? 


23 komentářů:

  1. Niektoré fotky sú naozaj veľmi pekné :) Ja tiež fotím veľmi rada, od minulého roka mám aj zrkadlovku Canon 1100D, takže potešenie z tejto činnosti mám ešte väčšie :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dekuji:) koukala jsem na Tvé fotografie a jsou úžasné. Dlouho jsem čekala,nez jsem si zrcadlovku pořídila a rozhodně nelituji,fotografování se zase posouvá na jinou úroveň:)

      Vymazat
  2. Krásné fotky!
    Přiznám se, že někdy fotím mobilem, neboť než bych se stihla vrátit s fotoaparátem, tak ten prchavý okamžik uteče. Fotoaparát mám obyčejný kompakt, tou dobou kupovaný v střední kategorii výkon/cena, a nechci si na něj nijak stěžovat. Jistě, mohl by mít nastavitelnou dobu clony, ale to je jeho jediná vyložená vada na kráse. Dobře, ještě je trochu naprasklý a ztratila jsem krytku od USB portu, ale to nijak nelimituje jeho funkčnost.
    Preference je zapeklitá otázka. Už 10 let (euh!) fotím na kartu, tak se mi těžko soudí, jestli bych měla radši analog. Kdybych na něj fotila, tak bych ho možná ráda měla, ale bez zkušeností nelze soudit. Možná si koupím film a budu doufat, že je ten foťák ještě funkční.
    Ale jinak jsem ráda za kartu. Radši nacvakám množství fotografií lidí a pak sloučím fotky dohromady, čistě jen proto, aby nebyla výsledná fotka hyžděna něčím výrazem nebo zavřenýma očima. Je to práce na 5-10 minut a výsledek je nepochybně lepší než 2 ne úplně dobré originály. Na druhou stranu, otevřít někomu oči za pomoci fixky mi trvalo na analogové fotce asi 5 sekund. Jen ten výsledek byl vtipný.
    Jsem ráda za digitální fotky, protože pokud fotím lidi na akci, vím, že bude těch fotek více a tím dám možnost výběru, která fotka se známým líbí. Na analog bychom nikdy nefotili, jak "se snažím dostat do katedrály skrze zamčené dveře". Vlastně by o to dneska nikdo neusiloval, kdyby se to nezvěčnilo.
    Jsem ráda za digitální fotoaparát, protože rozmazanou fotografii mohu ihned smazat. Na druhou stranu, analogový fotoaparát zas tolik ty fotografie nerozmazával. Když nad tím tak přemýšlím, vyfotit dneska dítě na digitál je "umění".
    Mám ráda digitální fotografii díky možnosti výběru. Mohu nafotit 1000 fotek a rozhodnout se, které stojí za to vyvolání. Jistě, lze namítnout, že u analogu bych přemýšlela, co fotím již v průběhu focení, ale pak by nevznikly fotografie jako jsou například ony krůpěje vody, či zvědavá chorvatská babička.
    Ale mám raději fotky na papíře, než v počítači nebo na tabletu. Jistě, pokud chci ukázat fotky kamarádce, která bydlí pár set kilometrů daleko, vezmu si radši tablet nežli album s třemi sty fotografiemi. Na druhou stranu, doma si se skleničkou dobrého vína budu listovat fotoalbem třeba až do konce světa. Čímž se dostávám k nutnosti editace fotografií. Tluču si hlavou do zdi, že fotím na 10 MPx, když nakonec fotky zmenšuji a ořezávám na rozměry 1200×800 px. První várka vyvolaných fotek byla barevnější než papoušek ara, neboť pocházely ještě z mého úplně prvního digitálu a já navíc netušila, jak nastavit správně barevný kontrast pro vyvolání. A tak je nebe modřejší, tráva zelenější, tričko nechutně růžové a svět je barevnější. Druhá várka už dopadla o poznání lépe. O tom, je se 2×1000 fotek pronese a že je vlastně peklo je popisovat a zařazovat, raději pomlčím.
    Černobílé fotky můj fotoaparát nezvládá. Ne, že by je neuměl, ale nemají tu hloubku, kterou mají například ty tvoje černobílé. Moje jsou jen prachsprostě šedé a nijaké. Snad až budu fotit na analog.
    Ale mám album, kde mám jen zašlé sépiové fotky. Samozřejmě, jsou prohnané filtry Photofiltru. A jsou i od jiných lidí, ne jen z mého fotoaparátu. Ale mám je ráda a jsou přesně takové, jaké jsem je chtěla mít - živé a s nádechem světa, který není pohlcen moderními technologiemi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, děkuji za tak obsáhlý komentář, takové mám nejradši a vážím si toho, když čtenář vyjádří svůj názor! :)
      Také občas momenty zachycuji jen na mobil...protože foťák zkrátka není po ruce a než by byl, po ruce by zase již nebyl ten okamžik. Ale vím, že někteří fotografové - nebo spíše většina- si vytvořili takový zvyk - a to ten, že s sebou zkrátka nosí fotoaparát POŘÁD, aby se jim něco takového nestalo. Kamarád ho dokonce nosí permanentně na krku a zapnutý, s prstem na spoušti a bez krytky.

      Dlouho jsem také fotila na obyčejný digitál, nějaký starý předpotopní Olympus, ale měla jsem ho ráda v tom, že to byl takový osobní boj - vykoumat, jak funguje, co mu vyhovuje, v jakých situacích spolupracuje a v jakých ne. No, ve většině nespolupracoval, ale to už je jiný příběh :D
      Je skvělé, když se k tomu člověk staví tak, že přijímá to, co má k dispozici a učí se s tím pracovat. A ne si jen věčně stěžovat stylem: ,,Já bych fotil krásně, ale mám úplně na h...ouby foťák!".

      Pokud člověk fotí na rodinných/důležitých akcích, má taková karta (a někdy radši 2 plus náhradní baterka) obrovskou výhodu. Máš takovou okamžitou zpětnou vazbu, co se kvality fotografie týče. Jenže zase pak přicházíš o ten moment překvapení - ať už špatný nebo dobrý. A obecně lidé už tolik nepřemýšlí nad tím, co vlastně fotí. Nicméně jak jsem psala - v případě focení akcí je lepší žádná špatná překvapení po vyvolání nemít.
      Jinak jsi mě opravdu pobavila s fixkou :D

      S tím výběrem máš také pravdu, nicméně někdy je ten výběr docela obtížný - člověk nafotí kvantum fotek a má z nich vybrat 2-3 nejlepší. Někdy bych raději měla pár fotek na filmu, třeba by se nepovedla ani jedna, tak bych si zanadávala do blbců a příště to zkusila udělat lépe. Ne nadarmo se říká, že s filmem se fotograf naučí pořádně fotit daleko rychleji - jelikož doslova platí za svoje chyby.

      Možná tady básním o ,,ruční práci" ve fotografické oblasti, protože tohle jsem nezažila. Když jsem byla hodně malý prcek, rodiče fotili na film a všechna tahle práce byla na nich. Když jsem se začala hodně zajímat o focení, už byla éra digitálů. Ale práci s filmem jsem si zkusila také, pamatuji si na první fotku z botanické zahrady, která vypadala, jako by na ni někdo vylil duhu :D

      Je samozřejmě super, že může ukázat vzdálené tetičce z Ameriky fotky z dovolené, na druhou stranu to nikdy nebude mít takové kouzlo jako rodinné večery u starých alb:)

      Nafotit dobré černobílé fotky je docela umění. Právě kvůli té hloubce - jak okem změřitelné, tak nějak citově rozpoznatelné. Protože se ztrátou barev se mnohdy ztrácejí i emoce a nálada.

      A s tou poslední větou nemůžu nesouhlasit, to je krásně napsané )

      Vymazat
  3. Fotíš nádherně :-)
    Já fotím (když pominu jídlo) hlavně na různých výletech a dovolených, spíš než o nějaké umělecké fotky nebo nebo tak něco mi jde prostě jen o uchování zážitků :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji:)
      Jistě,když se člověk nesnaží o co největší "umělecký" dojem,tak je to jiná. Někdy také fotím jenom takové vzpomínkové cvaky :)

      Vymazat
  4. Nádherné fotky :) naprosto nejvíce mě však zaujala ta fotky lampy v kaluži... Máš naprostý talent vše tak pěkně zachytit :) některé fotky zbožňuji, když jsou černobílé, ale na druhou stranu barvy jsou barvy!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji,jsem rada,ze se libi:) ta lampa v kaluži byla skvělá náhoda:D
      Přesně tak,barvy jsou barvy,ale obecně mám černobílé fotky hrozne ráda,pro mě mají větší hloubku,ale je těžší je správné zachytit)

      Vymazat
  5. Krása! Miluju fotografie a hlavně ty detaily na nich...prostě zachycení TOHO okamžiku....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsi řekla přesně. A kdyz se TO hezky sejde... No nádhera :)
      Dekuji!

      Vymazat
  6. Nádherné fotky, takové nostalgické :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji:) nostalgická jsem celkově, tak se to nejspis zobrazuje i na fotkách:D

      Vymazat
  7. Všechny jsou moc povedené, ale nejvíc ta první s lampou v kaluži :) ..nemám ráda prohlížení fotografií na CD v počítači a podobně. Ale, když otevřu album a vzpomínám, je to kouzelné. Hlavně mám ráda ty staré fotky, černobílé...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji,těší mě,že se líbí:)
      Tak tak,kolikrát si proto ani staré složky na pc neprohlížím, jelikož mi to nic neříká. Ale alba-to je moje. Dokážeš si představit tu radost,když jsme u babičky na půdě našli několik starých alb s černobílými fotkami...Aaah:D

      Vymazat
  8. Já se focení až tolik nevěnuji (pominu-li to občasné blýsknutí nějakého jídla na Instagram). Ale když už, tak mě baví fotit lidi, zvířata. Nepohrdnu ani fotkami přírody, ale na focení věcí mě moc neužije.
    Ráda mám spíše černobílé fotky nebo vybledlé barvy. Má to pro mě jisté kouzlo. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jídlo a instagram,to je klasika:D třeba zvířata jsou úžasné objekty,ale je těžké je přinutit,aby zůstala na mistě:D s lidmi je (někdy) přeci jen lehčí spoluprace.
      Také mám ráda černobílé fotky,nesou v sobě většinou takovou zvláštní náladu:)

      Vymazat
  9. Vždycky jsem obdivovala tu schopnost fotografa zachytit i tu nejmenší maličkost jako velkou krásnou věc. Parádní fotky! :)
    Fit Maddie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsi napsala hezky :) takové ty detaily,kterých si běžné oko proste nevšimne a zvětšit to...naprosta paráda:)
      Děkuji!

      Vymazat
  10. Náhodou podle mě dobrý fotograf jsi! krásně fotíš

    OdpovědětVymazat
  11. Já studuju střední v oboru fotograf a v prváku jsme si museli pořídit zrcadlovku. Mám Nikon D5100, byla to sice větší investice, ale fotim moc ráda a s touhle zrcadlovkou je to focení zas o něco větší radost.
    Ty tvoje fotky jsou bezvadný :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To musí být zajímavá studia,také by mě to bavilo:)tak přeji hodně úspěchů v budoucnu!
      A mockrát děkuji:)

      Vymazat
  12. Ty brďo, nádherný fotky! Krásně zachycené detaily :) Vždycky obdivuji tvoje "jídelní" fotky ale tohle to je fakt něco :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji,to mě hrozně potěšilo!:))

      Vymazat