pátek 30. ledna 2015

Příhody z hor


Zdravím,

Před chvílí jsem si konečně sedla po náročném dni. Celý den jsem strávila na svahu, jsem příjemně utahaná a konečně jsem chytila zdravou barvu v obličeji. Horský vzduch je jako pohlazení po duši a v tenhle moment mohu s jistotou říct, že mi ke štěstí vůbec nic nechybí. Popíjíme vínko a u toho jsem se rozhodla sesmolit takový útržkový článekpříhod, které se zde stihly na necelé 2 dny odehrát.




Pták, který mluví, neklove.

Po příjezdu se snažíme vytopit barák, což jde dost těžko, jelikož kamna odmítají spolupracovat. Po třech výbuších a následném zamoření celé místnosti se raději odebíráme do restaurace na večeři. Při čekání na pizzu mě zaujímá místní papoušek, který neustále vysílá do éteru perličky jako: „Tak co to dneska bude?“, „Co si dáte?“, „Pivo, pivo!“. Vypadá tak mile. Ptám se majitele, jestli si ho můžu pohladit, a je mi sděleno, že je to přeci samozřejmost. Natahuji ruku, papoušek natahuje nožičku, jakože si mi jde na tu ruku vlézt. Z ničeho nic si to ale rozmyslí a zakousne se mi do prstu takovou silou, jako by chtěl rozlousknout oříšek. Divoce máchnu paží a ptáka sejmu. Ten se uráží a zalézá zpět do klece. Majitel se pobaveně chechtá za barem. Já zatlačuji slzičku. Pták v rohu naštvaně mrmlá: „Dobrý den, pivo! Pivo!“
Nesnáším papoušky.




Z dítěte ženou?

Druhý den ráno je ptačí incident úspěšně zapomenout a já se těším na svah. Problém ovšem nastává, když se snažím nasoukat do lyžařského oblečení. Představte si Halinu Pavlovskou, jak se snaží vecpat do trička velikosti XXS. Asi tak to vypadalo. Nějak mi totiž nedošlo, že jsem lyžovala naposledy v lednu minulého roku a mezitím se mi podařilo značně přibrat na svalech i na tuku. Navíc mi vyrostly prsa (juhůůů) a zadek (hurááá), což je sice bezva, ale zkuste se pak nasoukat do termoprádla, které jste si pořídili ve 14 letech. Půjčuji si tedy maminčiny legíny a tatínkovu mikinu, náhradní bundu nikdo nemá, a tak jsem jak ve svěrací kazajce.
Zábava pak pokračuje přímo na svahu, kdy při každém oblouku slyším „cvak, cvak, vžžžžžt“ – aneb cvoček, cvoček, zip. Všechno hezky rozepnout. Po 3. jízdě to vzdávám a rezignovaně si nechávám kalhoty rozepnuté. V duchu slyším babičku: „Vždyť Ti nastydnou vaječníky!“






Když to miluješ, není co řešit.

Na omezení pohybu i rozepnuté kalhoty si však poměrně rychle zvykám. Pohlcuje mě naprostá euforie. Venku sněží jako o život, všude mlha a já se usmívám, jako bych spolykala balení prášků proti bolesti.
V každém oblouku prožívám malý lyžařský orgasmus. Kdo nezná carving, nemůže nikdy pochopit nádheru plynulého oblouku. Pocit zaříznuté hrany, šílené rychlosti ve tváři. Aaa, totální extáze. Jsem šťastná. A jsem TADY a TEĎ. Poprvé za dlouhou dobu nemyslím na nic, jen na to, jak je mi krásně. Všechny obavy se rozplynuly.
Takové to je, když děláte něco, co milujete.




Najdi kocoura - část první

Po příchodu ze sjezdovky domů marně sháním kocoura. U kamen nechrápe, z kastrolu vodu nechlemtá, kabely nekouše, dokonce ani nejí tapety. Tak kde sakra je?! Chodím po celém domě asi půl hodiny a volám. Nic. Chrastím krabičkou s granulemi. Nic. Šustím pytlíkem. Nic.  Všechny zaručené metody selhávají. Začínám panikařit, že ten idiot snad vlezl do kamen a uškvařil se. Nakonec se vydávám ven.
Před barákem nacházím kocoura – zapadlého v závěji a ječícího, jako kdyby ho na nože brali. Vrhá na mě bezradný a zoufalý pohled s voláním o pomoc. Aha. Takže on si otevřel troje dveře, zapadl do sněhu, následně zjistil, že to studí a je to v podstatě stejné zlo jako voda, zpanikařil a zůstal tam trčet.

Nikdy nepodceňujte demenci své kočky.




Kterak se Andulka na snowboardu jezdit učila

Loni jsem na tom zákeřném prkně stála poprvé, ale už jsem leccos sjela. Takže letos no problem, nakráčím si to rovnou na červenou sjezdovku a vytřu všem zrak.
Jak už to tak bývá, realita je poněkud odlišná.
Zpočátku ani nevím, jak se sakra zapíná vázání. Pak se divím tomu, že mi ujíždí noha a předvádím dokonalý rozštěp. Další krize nastává, když mám chytit pomu a vyjet nahoru. Po třetím neúspěšném pokusu to vzdávám, zouvám snowboard a potupně se odebírám na dětský vlek.
Takže zase hezky od začátku.
O hodinu později se však vracím na červenou, úspěšně vyjíždím nahoru, poněkud méně úspěšně dolů. Ale dala jsem to. Ve frontě nasazuji vítězný výraz a v duchu tancuji oslavný taneček. Je ze mě oficiální snowboarďák, o tom žádná.
Ani pěkných pár hozených tučňáků mi sebevědomí nenaruší.






Najdi kocoura - část druhá

Po prvním incidentu zabezpečujeme všechny dveře a kocourovi nastává tvrdý režim. To mu však nebrání v tom, aby znovu zmizel. Tentokrát však odmítáme vynaložit sebemenší úsilí k jeho nalezení a zkrátka odevzdaně sedíme u filmu s tím, že kdyžtak prostě zmrzne venku. Večer už jsme ale přeci jen poněkud nervózní, jelikož je pryč déle jak 6 hodin.
Tatínek bere baterku a se slovníkem dlaždiče se vydává to naše nadělení hledat. Já jdu radši spát. Soukám se do spacáku, ale něco je špatně – dole nohama nahmatám cosi chlupatého.
„Honzo, proč mi strkáš do spacáku plyšáky?“ řvu na bráchu a vztekle kopnu.
Plyšák ve spacáku zařve a kousne mě do palce.

Ten debil.


31 komentářů:

  1. Výlet musel byť skvelý, mňa by síce do snehu nikto dobrovoľne ani nedobrovoľne nedostal, pretože som jeho strašný odporca od detstva a to, čo chladí mi nie je po vôli - pokiaľ to nie je ľadová voda v 35°C horúčavách. :-)
    Ale každopádne, máš skvelého kocúra. :-D Aspoň som sa takto na večer zasmiala. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně? Tak to já hory naprosto miluji, obecně mám asi zimu radši než léto :D
      To jsem ráda, že Tě kocour pobavil, on je to prostě náš dement :D

      Vymazat
  2. Tak to muselo být skvělé na horách :D Máš super obrázky a nejvíc mě pobavil plyšáček v závěji a následně plyšáček, který kouše :D Jak báječné jsou kočičky :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kočičky jsou nejbáječnější, dokud se Ti nevyčůrají do postele nebo si nezačnou hrát na Jacka Rozparovače s Tvým oblíbeným svetrem :D :D

      Vymazat
  3. Parádní! Úplně mi to zvedlo náladu a hlavně ten poslední příběh s kocourem :D Takové zážitky jsou nejlepší, aspoň máš na co vzpomínat :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, tak to jsem ráda, že Tě článek pobavil :) Přesně tak, podobných vzpomínek mám habaděj, už od dětství.

      Vymazat
  4. "Začínám panikařit, že ten idiot snad vlezl do kamen a uškvařil se." :DDD
    Nejlepší, nejlepší! Všechny příhody jsou perfektní, krásně sis to užila :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, těší mě, že ses pobavila! :D Užila jsem si to moc, hned bych se vrátila zpátky :(

      Vymazat
  5. Mně to přišlo, jako kdybych četla nějakou knížku :D Parádně napsané, opravdu. Užívej hor :)
    Fit Maddie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně? Tak to mockrát děkuji! :) Hory byly nejlepší)

      Vymazat
  6. Skvělý, skvělý, skvělý! :D Parádně jsem se po ránu pobavila :) užívej si hor! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé, to jsem ráda! :) Děkuji, bylo to úžasné:)

      Vymazat
  7. Vidím, že si užíváš! Nejvíce pobavily příhody s kocourem. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velmi, velmi:) Jsem ráda, že ses pobavila, kocour baví už 2 roky nás všechny :D

      Vymazat
  8. Taky jsem teď byla na horách, ale takové zážitky opravdu nemám :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kde jsi byla? :) Doufám, že sis horský pobyt užila!

      Vymazat
  9. Skvěle napsáno, nejvíc mě pobavily zážitky s kocourem :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Perfektní článek, a kocoura propleskni i za mě! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! Propleskla jsem ho několikrát,ale jen v hlavě,jsem příliš měkká panička:D

      Vymazat
  11. úžasný článek a ta první fotka je opravdu moc krásná :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji:) bylo tam vážně nádherně!

      Vymazat
  12. :DDD Ta věta s Halinou nemá chybu! :D Já se obávám, že se taky do mého lyžařského vybavení nenasoukám:( To bude máma ráda :DD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha,jsem ráda,že pobavila:D
      Noo,maminka se také chytala za hlavu,ale zároveň byla vlastně ráda :D

      Vymazat
  13. Skvělý článek, výborně se četl a zážitky opravdu pobavily:D Kéž bych taky mohla mít kočku, jsou to tak boží zvířata!:D)

    http://carolinegrey.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji mockrát!:) kočky jsou boží,ale jen do té doby,dokud Ti nezničí všechny oblíbené věci:D

      Vymazat
  14. Hahaha, ten kocour mě fakt pobavil!
    Ó, jak jsem ráda, že mám oteplováky se šlemi, ty i přes rozepnutí drží. Sice je to opruz, když potřebuje člověk na WC, ale tak co by jeden pro záchod neudělal, že. A věta s Halinou? Skvělá! Sice si myslím, že ta by měla problém nasoukat se i do XXL, ale zas je to její imidž. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda:D on baví celou naši rodinu.
      Ksandy jsou také řešení-asi si je pořídím a bude vyřešeno:D
      Co se týče záchodu a vopruzu -na to byly nejlepší staré dobré overaly.
      Halina je už jiný level no:D co by člověk pro "imidz" neudělal:D

      Vymazat
  15. perfektní, pobavila si mě! :D a ty gify!

    OdpovědětVymazat