pátek 13. února 2015

Nemoc a cvičení

Zdravím!

Doufám, že si užíváte páteční den a těšíte se na víkend.
K sepsání dnešního článku mě inspiroval a také tak trochu donutil jeden dotaz na asku. Za podobné připomínky a návrhy na články Vám moc děkuji, alespoň mě to popostrčí k tomu si vyšetřit nějaký ten čas (i když ho je tedy čím dál tím méně) a ozvat se. Mám v hlavě spoustu témat, plánů, nápadů... ale není kdy je sepsat a realizovat. Brzy pro Vás ale chystám menší překvapení, tak se těšte!

Teď již ale k tématu. Vlastně docela příhodnému tématu - včera jsem totiž dostala další antibiotika - již druhé v řadě, stále se ne a ne zbavit té potvory angíny. Byla jsem z toho samozřejmě celá rozčilená, nevrlá a nervózní, protože mám plány, už chci cvičit a trpím silnými abstinenčními příznaky po JAKÉMKOLIV pohybu! Zdraví je ale vždy přednější. A tak mi nezbývá, než si to srovnat v hlavě, zastavit se a nemocí si zkrátka projít. Ale přiznávám, že se těším, až se do toho znovu vrhnu hezky zběsile, po hlavě!

Většina - "fitness" a "healthy lifestyle" nadšenců sdílí jeden problém - velmi špatně snáší omezení nebo úplný zákaz cvičení. Obecně jakékoliv vyjetí z pravidelné, zažité rutiny. Takovým vykolejením může být například pobyt mimo domov, úraz nebo právě náhlá nemoc. 

Jak se tedy k celé situaci postavit? Dá se při nemoci cvičit? A jak poznat, kdy je zcela nutné ležet v posteli?





Onemocněl/a jsem - a co teď?!

Stalo se to nejhorší, nemyslitelné, příšerné! - Imunita tentokrát nezapracovala tak spolehlivě a Vy pociťujete, že Vám není úplně do skoku. Tréninky najednou pravděpodobně stojí za starou bačkoru, síla je kdesi za humny a připadáte si jako větvička, která se může každou chvíli zlomit.

V takové situaci se mnoho lidí začne stavět na odpor. Absolutně ignoruje fakt, že jim není dobře a odmítají vystoupit ze své rutiny. Začnou se rozčilovat, vztekat a násilím budou s nemocí bojovat, popřípadě ji zcela ignorovat. Možnost zrušení tréninků nebo závodů nepřichází v úvahu, a tak dále pokračují ve cvičení... dokud zcela neodpadnou a tělo jim řekne UŽ DOST. V lepším případě z toho vyjdou bez vážnějších zdravotních komplikací do budoucna.

Další skupina lidí  - především tací, kteří jsou v procesu hubnutí - při příchodu nemoci začne ztrácet motivaci. Konečně jste se odhodlali, pustili se do toho a hned Vám to musí zkazit nějaká blbá chřipka? No, to je život, seznamte se. Takové věci se stávají (až příliš často - díky Ti - zákone schválnosti). Je třeba si uvědomit, že jednou nemocí Váš boj nekončí. Změna životního stylu - stravování, postavy... to vše je běh na dlouhou trať a pravděpodobně Vás bude čekat ještě hodně překážek. Nic si nevyčítejte, ani se nelitujte. Akceptujte nemoc jako fakt a součást procesu. Není dobré setrvávat v přísné dietě - dejte si pauzu a dopřejte tělu to, co na má chuť. Samo si řekne, co pro boj s nemocí potřebuje. Obecně se doporučuje hlavně hodně ovoce a zeleniny.
Pokud tedy celé dopoledne nic nepozřete, ale v 10 hodin večer dostanete nevysvětlitelnou chuť na pomeranč - dejte si ten pomeranč a neřešte, že se ovoce večer už jíst nemá.

Věřte tomu, že Vám nic neuteče. Zdraví máte jen jedno a s hubnutím vesele můžete pokračovat, až se vyléčíte. 





Můžu cvičit?

Na internetu koluje mnoho dotazů a v diskuzích se velmi často objevuje téma - cvičení při nemoci. Názory se liší, já jsem zastánce toho, že je zkrátka třeba používat selský rozum. 
Sami se znáte nejlépe, musíte se naučit odhadnout své schopnosti.

Samozřejmě, že je velký rozdíl mezi lehkou rýmičkou a spálovou angínou. 

Při mírném nachlazení cvičení nemusí být naškodu, někdy se udáví dokonce pravý opak - cvičením se prý uvolňují dutiny a díky pocení dochází k vyplavování škodlivých látek z organismu a k jeho celkovému pročištění. Cvičit tedy lze, ale umírněně a za předpokladu, že Vás kromě ucpaného nosu nic netrápí, nebolí Vás hlava, v krku, ani se necítíte nijak slabí a malátní.

Při vážnějších onemocněních jako je chřipka, angína, záněty a podobně je však zcela NUTNÉ od cvičení upustit. A to nejen po dobu léčby, ale i určitou dobu po jejím skončení. Obecně lékaři doporučují zůstat v klidu stejnou dobu po ukončení léčby, jako trval celý průběh nemoci.
Když tedy budu ležet týden doma s chřipkou, ještě týden po tom, co se již cítím dobře, bych měla cvičení zcela vynechat a nebo velmi omezit.

Po prodělání nemoci je naše tělo oslabené a velmi náchylné. Hrozí tedy návrat nemoci, případně chycení nějaké jiné. Proto je třeba začínat se sportem opravdu opatrně. Nelze rovnou navázat tam, kde jsme předtím přestali. První týden bychom měli cvičit jen velmi zlehka, až druhým týdnem můžeme začít přidávat zátěž, dokud se nedostaneme zpět na výchozí úroveň.
Toho platí především při delším stonání - ležením, nicneděláním a nevyváženým jídelníčkem (kolikrát úplným nechutenstvím) totiž může člověk ztratit trochu té svalové hmoty. Opatrnosti tedy není nazbyt hlavně co se silového tréninku týče.

Samostatnou kapitolou jsou antibiotika (ATB) - jsou totiž velkou zátěží pro tělo. Někdy se jim ale nelze vyhnout a je třeba je nasadit. V takovém případě je dobré si uvědomit, že mimo nemoc dostává tělo další ,,dardu" v podobě ATB, které ničí špatné, ale bohužel i dobré bakterie - konkrétně narušují střevní mikroflóru (proto je dobré jíst po užívání ATB probiotika). Po dobu užívání ATB se v žádném případě cvičit nedoporučuje. Můžeme sice fungovat - chodit do školy či do práce, ale měli bychom se co nejvíce šetřit. Zrádné jsou především v tom, že se vše po pár dnech jeví v pořádku a my se cítíme dobře. Dokud ale ATB nedobereme, zdraví nejsme.

Typickým příkladem nemoci, při které se ATB podávají, je angína, která se sice řadí mezi běžná onemocnění, nicméně není radno si s ní zahrávat. Nedoléčená či přechození angína se může projevit i poškozením kloubů, jater či ledvin a dokonce silně zasahuje i srdce a jeho výkonnost. Cvičení během angíny se tak stává doslova nebezpečným. 

Sama jsem si to vyzkoušela - já blbka jsem vlezla na rotoped a hodně volným tempem jezdila 10 minut, načež mě začalo píchat na hrudi a motala se mi hlava. Znovu to už pokoušet vážně nebudu.





Co z toho tedy plyne?
Ať už se jedná o jakékoliv vážnější onemocnění nebo stav, kdy se necítíme dobře, je nutné cvičení vynechat. 
Může se jednat o pár dní, může to být klidně měsíc. Tak či tak - musíme se s danou situací smířit, akceptovat to jako fakt a přizpůsobit se. 

Pokud to neuděláme, riskujeme, že se z původních pár dní stane měsíc a z měsíce půlrok problémů, chronických zánětů nebo neustálého navracení se nemoci. Není tedy lepší to danou dobu prostě vydržet a pak se v klidu, s rozumem, navrátit do svého režimu? 

ZDRAVÍ TOTIŽ MÁME JEN JEDNO. 

Naše tělo si zaslouží to nejlepší. Bude nám sloužit celý život, a tak bychom mu měli dopřávat dostatečnou péči, poslouchat jeho potřeby a zbytečně ho nezatěžovat. Podívejte se na celou situaci s odstupem - tak mám chřipku - no a co. Tak nebudu klidně měsíc cvičit - no a co. Však Vám nic neuteče! Nerozpadnete se, nestane se z Vás pudink, nepřijdete o všechny svaly. Je to jen v hlavě.

Uvidíte, že když se uvolníte a dáte tomu volný průběh, dovolíte si relaxovat a budete mít chuť se léčit, brzy nemoc pomine a Vy se budete moci s radostí vrátit ke svému způsobu života. 

30 komentářů:

  1. Skvělý článek :) cítím to naprosto stejně ;) teď jsem taky nemocná. Sice jsem chodila na praxi, ale byla jsem nejvíc šťastná, že jsem zvládla cestu do školy a zpátky a 4 patra byly naprosto nad moje síly- však zvládnout jsem je musela. Každopádně je lepší se pořádně vyléčit, než jak ty sama píšeš,aby se nemoc vracela a ještě nám to s úroky vrátila :) Brzy se uzdrav :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji mockrát!
      To naprosto chápu, když se člověk necítí, tak má někdy pocit, že sotva vyleze z postele.
      A přesně tak, ono si to tělo pamatuje a může se nám to pěkně vymstít.
      Ještě jednou díky a Tobě přeji to samé! :) Koukám, že je ted nějaká chřipková sezóna :D

      Vymazat
  2. Skvělý článek, úplně se mi vybavilo jak jsem ve svých začátcích cvičila i v nemoci, já trubka... Přešlo mě to až po půl roce zdravého stylu, kdy jsem cvičila v nemoci a ke konci měla co dělat abych sebou nesekla o zem... Někdy mám to nutkání stále, ale díkybohu už vím, že to není dobrý :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :) No..každý jsme si museli projít určitým vývojem a možná se i párkrát pořádně spálit, než jsme si uvědomili, co je zdravé a co už ne :) Také jsem se to několikrát snažila přetlačit a akorát si přitížila :)

      Vymazat
  3. Ahoj Ančo,

    jak píšeš v závěru "Naše tělo si zaslouží to nejlepší". S tím nemůžu než souhlasit. A jestli při nemoci cvičit nebo ne? Rozhodně ne, pro tělo je to pak dvojtá zátěž a léčí i regeneruje se jen napůl a věci se nemají dělat polovičatě. Je tedy fakt, že když jsem ještě mohl běhat, tak jsem rýmičky a kašlíčky vždycky rozběhal a byl pokoj. A jelikož mi teď zbyla už jen ta prevence, tak si myslím, že je opravdu nejlepší nenechat nemoci žádný prostor, aby na nás skočila. Takže rvát do sebe vitamíny, minerály antioxidanty jak jen to jde, ve výsledku to ani nestojí majlant(stačí vhodný výběr ovoce a zeleniny) a já konkrétně jsem nebral prášky ani antibiotika už několik let.Plus teda ještě otužování v ledový vaně/sprše, ale to už je fakt pro otrlé :) Ale je fakt, že jednu velkou nevýhodu to má, když onemocní zbytek rodiny, tak jsem za otroka :D
    Tak se brzy uzdrav, ať můžeš v posilovně "jet bomby"!

    Měj se fajn :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Filipe, děkuji za komentář :)
      A jsem ráda, že se shodneme. Je pravda, že zrovna běh je skvělým způsob, jak se zbavit lehkého nachlazení, také jsem to praktikovala. Prevence je základ, jen mám pocit, že někdy to nepomáhá, ať člověk dělá, co dělá. Vitamíny, chlorella, ovoce, zelenina, mladý ječmen... někdy si připadám jako chodící lékárna :D Kdybys měl nějaký zázračný tip na zlepšení imunity...

      Snad tu mrchu brzy zapudím, díky!

      Přeji hezký den:)

      Vymazat
    2. No, zázračný tip bych vlastně měl a nevim, proč jsem ho hned nenapsal, jsem holt nezdvořák a zabedněnec :D Takže cca čtvrt litru teplé vody(aby se v ní dala udržet ruka, ne horká, ta by to zničila), lžička citronové šťávy, lžička medu a trocha mleté skořice, zamíchat a vypít každé ráno po probuzení. Chuť je taková zvláštní, ale přímo hnusný to neni :)

      Vymazat
    3. :D Tak tak, pamatuj si to pro příště!!
      To zní... poněkud zvláštně, taková kombinace by mě nenapadla, nicméně jakožto milovník skořice tipuji, že mi to bude chutnat :) Mockrát děkuji za doporučení, pokud to nebude fungovat, vím, kde si mám stěžovat ;D

      Vymazat
  4. Moc dobře řečeno!:-) Tohle by si měli přečíst všichni, kdo mají pocit, že cvičit musí pořád a pokud nebudou plnit svůj plán, celý svět se zbortí. Pokud se člověk cítí opravdu pod psa a tělo je slabé, přes nemoc prostě nejede vlak!

    A už se těším na překvapení! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak tak, zdraví jde prostě první v řadě. Protože k čemu je pak sebelepší postava, když zdraví neslouží? :)

      Vymazat
  5. Tohle jsem momentálně prožívala. 14 dní jsem doma ležela s kašlem. Ten první to ještě šlo, ale ten druhý týden už jsem začínala být pěkně nervózní a nevrlá a v jednom kuse myslela na cvičení a strašně si přála být už končně zdravá. Jednou jsem to při té nemoci vyzkoušela, ale po 5 minutách jsem to vzdala, protože jsem u toho chrchlala jako tuberák a nemohla dýchat.
    Teď už jsem naštěstí zdravá, ale asi jsem udělala chybu. Nejen, že jsem se do cvičení pustila hned asi po 2 dnech uzdravení, ale rovnou pořádně. Nezačala jsem nějak pomalu a opatrně. Spíš jsem navázala na svůj předchozí režim. Tak teď jenom doufám, že se mi ta nemoc nevrátí. Ale snad ne. Cítím se teď díky tomu cvičení zase dobře a mrzelo by mě, kdybych se o něj připravila vlastní vinou. Ale máš pravdu, že zdraví je přednější. Zatím si připadám fyzicky zdravá až až, tak snad to bude dobré :)
    Přeju ti brzké uzdravení. Angína je prevít. Stačilo mi to jednou za život a už jí nikdy zažít nechci :D

    http://kuchtimeslaskou.blog.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý se evidentně musíme poučit vlastními chybami:) Také jsem to několikrát zkusila a dopadlo to vždy špatně :D Takže tentokrát už snad budu mít rozum. Nicméně to chápu - sedím doma druhým týdnem a mám už šílené vrtochy. Pořád si ale připomínám, že to za to nestojí.
      Uvidíš, myslím, že pokud se cítíš dobře, bude to v pořádku :) Ale je pravda, že příště možná radši začít pozvolna a nedat tělu hned takovou pecku :D

      Mockrát děkuji, doufám, že to je naposled!:D

      Vymazat
  6. very nice post
    i am following your blog, please follow back
    http://melodyjacob1.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
  7. Bohužel i já jsem obětí. Doslova vždy válčím s nemocí, přemlouvám se a většinou jsem cvičit chodila. No teď už se ale snažím tělu naslouchat, a i když nerada, tak to cvičení prostě odložím :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Odlož, je to lepší, než si zahrávat se zdravím:) Přeji silnější imunitu! :D

      Vymazat
  8. Taky jsem byla ted nemocná a vůbec jsem necvičila. Myslím, že to není dobré cvičit, když tělo není fit :)) ted už pomalu se vracím do kolejí a včera jsem cvičila tak těch 15-20 miut a bylo to skvělé!!!
    A děkuju za položenou otázku:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak:) Je super, že to víš a začínáš hezky zlehka:)

      Vymazat
  9. děkuju za nápad! připíšu ho do bodů:))

    OdpovědětVymazat
  10. Hezky řečeno! :) Jinak ti přeji brzké uzdravení :)

    OdpovědětVymazat
  11. Super článek! Taky jsem zastánce toho, že při nemoci by se mělo jen odpočívat :) Ale ještě dva roky zpátky jsem byla hloupá husička a cvičila jsem dokonce dvakrát denně! Řekla jsem si totiž, že když už jsem nemocná a mám více času, tak toho aspoň využiju :D Ale už jsem naštěstí dostala rozum :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý jsme si na tk museli přijít sám:) je super,že sis to srovnala

      Vymazat
  12. Přesně to stejné jsem teď řešila.....mám trochu pocit, že přesně jak jsi psala ty....jídla už se nijak zvlást nebojím (vetsinou) ale zase to vykompenzuju cvicením :-(
    v nemoci jsem musela být doma a byla jsem během dvou dnů hrozně nervozní a na všechny jsem štěkala a byla odporná. A poslední den jsem nešla do školy, ale už jsem si doma zaposilovala.....asi bude ještě chvíli trvat, než se v tomto naučím poslouchat svoje tělo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem to tak dříve měla-byla jsem děsně protivná,když jsem z nějakého důvodu nemohla cvičit. Člověk si ale pak uvědomí,:ze tělo se dá předělat a nic Ti neuteče,nicméně zdraví máme opropravdu jen jedno:)

      Vymazat
  13. děkuji moc Andullie za milý komentář...jsi moje velká inspirace a popravdě asi nejoblíbenější blogerka...díky tvému přístupu ke zdraví a životu
    Doufám, že se časem dostanu tak daleko jako ty...ale je to těžké

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemáš vůbec zač,pokud něco můžu udělat,někomu alespoň prostřednictvím blogu pomoci, je to úžasné. A určitě jednou dojdeš do té příjemné rovnováhy, dej tomu čas:) držím palce!

      Vymazat
  14. No je to tak ... ono šetření se je asi půlka uzdravování že. Já prodělala zápal plic v prosinci s 2 balíčky antibiotik .. a po týdnu při první větší námaze chytla angínu . :( A necvičím už 2 měsíce skoro .. Ono když je pak člověk nemocný, tak si uvědomí, že jsou důležitější věci než nějaký vyrýsovaný sval.
    Teda jako zdravě jsem jedla pořád více méně .. jen teda počítání šlo úplně stranou .. a ani mi to nakonec nevadilo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak,k celému procesu nemoci patří i ten klidový režim potom. Mrzí mě,že Tě zdraví takhle zlobí. Ale jak říkáš-člověk musí onemocnět pořádně,aby si uvědomil,ze zdraví je VZDY na prvním místě. Tak držím palce,ať se té angíny brzy zbavis)

      Vymazat
  15. uzasny clanek... ja musim zaklepat ze jsem zatim ani jednou za posledni pul rok nebyla nemocna,nevim jestli to je tim ze piju hodne cerne a zelen caji vodu s citronem a podobne veci/myslim si ze svuj podil to na tom ale urcite ma/ je dulezity aby i jedli lide vse co maji a telo melo potrebne vitaminy a mohlo se dostatecne branit a to me donutilo dneska snist houby !:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dekuju) a buď ráda za svou imunitu,co bych za to dala:D čaje se snažím pít,beru tisíce vitamínů a stejně jsem porad nemocná.
      Jinak klobouk dolů za ty houby,já je vybírám i z polévky:D

      Vymazat