úterý 3. února 2015

Já a posilovna

 Zdravím!

Předevčírem jsem se vrátila z hor… s pořádným kašlem a teplotou – to máte tak, když se rozhodnete vydat na běžky, při prvních kilometrech zapadnete do hlubokého sněhu a zbylých 30 jedete mokří a promrzlí. Zhruba 15 let na běžkách a stejně se nepoučím. To ale znamená, že mám spoustu času se věnovat blogu. Poslední měsíce jsem to tady hodně zanedbávala, takže teď mám tendence chrlit jeden článek za druhým. Naštěstí mi stále nedocházejí nápady, a když náhodou dojdou, pomůžete mi Vy, čtenáři. Za což Vám moc děkuji!

Poměrně dost z Vás se zajímalo o to, jak to tedy vlastně mám se cvičením, jelikož už jsem párkrát zmínila, že jsem začala chodit do posilovny. A některé z Vás zajímalo, kdy tam chodím, jak často, jestli jsem spokojená a vidím výsledky.



Původně jsem tomu nechtěla věnovat celý článek, protože mi to přišlo zbytečné a nepodstatné, nicméně přeci jen za tu krátkou dobu, co posilovnu navštěvuji, jsme nasbírala dost informací a zkušeností (takže už zase můžu být nejchytřejší, hurá!). 
Nene, nebudu si hrát na žádného znalce, protože to vážně nejsem a další rok – dva ani nebudu. Ale pokusím se Vám vypsat důvody, proč jsem do posilovny začala chodit a jak to vůbec teď s tím cvičením mám. Pokud budete chtít, příště zase může být článek o tom, jak se do posilovny odhodlat a co v začátcích čekat. I když na tohle téma už bylo článků napsáno mnoho a mnoho (výborný si můžete přečíst třeba u Kriss).





Proč?

Proč jsem já – takový zatvrzelý zastánce domácího cvičení a přirozeného pohybu – vůbec do posilovny lezla? Přiznám se, že s myšlenkou posilovny jsem si pohrávala už od velkých prázdnin, ne-li dřív, protože mě zkrátka domácí cvičení najednou tolik nenaplňovalo a nebavilo. Sice jsem se snažila o co nejpestřejší tréninky, ale pomalu mi docházely nápady a byla to pořád dokola ta samá písnička. Navíc miluji běh a s příchodem chladnějšího počasí jsem ho musela omezit, protože jsem letos náchylná i na sebemenší větříček a hned onemocním. Proto jsem si začala pohrávat s myšlenkou možnosti běhání na páse, zpestření a celkovou změnou tréninků.
Nebudu Vám lhát – částečně jsem také vnitřně toužila po lepších výsledcích, protože za ty 2-3 roky domácího poskakování nebyly takové, jaké bych si přála.

Mohu ale s klidem říct, že mě neovlivnil ten všeobecný fitness boom (o kterém jsem psala zde). Ten mě zanechal zcela chladnou. Nikdy by mě nenapadlo jít do posilovny jen proto, že je to teď IN a dělají to tak téměř všichni. Naopak to byla jedna z věcí, která mě od posilovny vlastně spíše odrazovala.


Jak?

Jak jsem se k tomu rozhodnutí tedy dokopala? Hodně k tomu přispěl spolužák, který začal navštěvovat jednu posilovnu kousek od nás, na kterou jsem při cestě ze školy občas koukala a říkala si, že vypadá moc pěkně. A jak o tom pořád mluvil a hlásil, jak ho to baví a jak je tam spokojený a ať jdu s ním…no nechala jsem se nakonec přemluvit a využila jeho volný vstup.

Prvních pár minut jsem myslela, že mě klepne. Nevěděla jsem, kdo jsem, co jsem, kde jsem a především – co mám sakra dělat. Byla jsem jako ztracená ovečka v lese plném vlků – pořádně namakaných vlků. Měla jsem strach a chtěla zalézt pod bench a už nikdy nevytáhnout paty. Spolužák mě ale uklidnil, celou posilovnou mě provedl a ukázal, jak fungují jednotlivé stroje.

Během půl hodinky bylo jasno – miluju to tady!

Opravdu jsem byla nadšená. Tolik nových věcí, strojů, pomůcek, které mohu vyzkoušet! Tolik typů nabízejících se tréninků, tolik různých vah. A ti lidé kolem vlastně ani nebyli tak děsiví, protože si povětšinou víceméně hleděli svého.
No zkrátka z ovečky se stala Alenka v Řísi divů. Při opouštění šatny bylo rozhodnuto – zařídím si členství.



Kolik?

Dobře, tak rychle jsem s členstvím jasno neměla. Bylo to totiž docela radikální rozhodnutí, co se financí týče. Ohledně peněz jsem dost opatrná, šetřivá, a jelikož jsou mé úspory pořád z části peníze rodičů, podobná rozhodnutí s nimi mám ve zvyku probírat. Doma jsme si tedy sedli, projeli podmínky smlouvy a shodli se, že je to dobrá investice.

Jedná se o posilovnu FitInn, ve které se členství zařizuje rovnou, jen a pouze, na rok.
Měsíčně Vás permanentka vyjde na 499 Kč.

To mě zpočátku děsilo. Co když mě to přestane bavit? Co když se odstěhuji na vysokou někam pryč z Prahy? Na recepci ale byli velmi ochotní a bylo mi sděleno, že každý má měsíční výpovědní lhůtu – zaplatíte si částku na měsíc a pokud Vás to během toho měsíce přestane bavit, můžete členství zrušit. Navíc jsou schopni Vám v krajním případě – jako je například odstěhování z města – vyjít vstříc.  
Potenciální hrozba tedy byla zažehnána a já si s lehkým srdcem členství přeci jen zařídila.

Dnes jsou to přesně 3 týdny a nemohu být spokojenější.




Tréninky

Byli jste zvědaví především na to, jak teď vypadají mé tréninky.
Zpočátku nevypadaly nijak. Prostě naprostý chaos. Ale pak jsem si postupně začala dohledávat informace, doporučení, jednotlivé cviky na určité partie… a tréninky konečně dostaly řád.

První měsíc by měl začátečník dle doporučení jet 3-4x týdně full body, aby si tělo zvyklo na zátěž v podobě vyšších vah. Tohoto doporučení se zatím držím a posilovnu tedy opravdu navštěvuji 4x týdně a procvičuji vždy celé tělo. Po dvou dnech mívám pauzu. Občas si jeden den v týdnu doma zacvičím HIIT kvůli fyzické kondici.

Průběh tréninku je víceméně stálý:
- 10 minut rozehřátí (běžecký pás – 10km/h, rotoped, crossový trenažér)
-dynamický strečink
- SILOVÝ TRÉNINK – většinou stíhám cca 2 cviky na každou partii (na nohy a zadek stihnu cviků více – cca 5-6)
                a) prsa
                b) ramena
                c) záda
                d) biceps
                e) triceps
                f) nohy
                g) zadek
                h) břicho (2-3 cviky – 3 série po 20 opakování)
-20 minut závěrečné kardio (stříhám běh a chůzi // rotoped // crossový trenažer)
-statický strečink

Celkový čas se pohybuje kolem hodiny a půl.

Co se týče vah – zvedám velké prd, ale nijak mě to netrápí. Naložím si zkrátka tolik, kolik zvládnu. Horní část těla mám podstatně slabší než tu spodní, takže vím, na čem musím primárně zapracovat.

Po tréninku bývám příjemně unavená, ale nikoliv vyčerpaná. Přeci jen tělo není zvyklé na vyšší váhy, tak na něj nebudu spěchat, raději začnu pomaličku, ať si neublížím.



Domov Vs. Posilovna

Rozdíl mezi domácím cvičením a posilovnou je z mého pohledu poměrně velký. Pokud nevlastníte úctyhodnou sadu činek, kettlebell, TRX a podobné pomůcky, posilovna Vám toho nabízí daleko více. Možností je opravdu nespočet.

Vypozorovala jsem, že při domácím cvičení se většinou více zapotím a bývám vyčerpanější. To je ale tím, že doma jsem se vždy věnovala více kardiu na úkor posilování. Od té doby, co chodím do posilovny, jsem daleko méně unavená a mám do tréninku pokaždé chuť. Mám pocit, že silový trénink tělo tolik „nevyždímá“ jako kardio, které trvá déle jak hodinu.

V posilovně jsem také schopná se na trénink daleko více soustředit. Nikdo mě neruší, nenechám se rozptylovat. Doma jsem totiž neustále odbíhala k mobilu, odepisovala na zprávy, chodili mi do pokoje ostatní členové domácnosti… v posilovně jsem zkrátka sama za sebe a můžu tak nějak vypnout okolní svět.

Jediné, co mi chybí, je určitá uvolněnost. Možná to přijde časem, ale zatím pozoruji, že v posilovně – mezi lidmi – jsem o dost křečovitější. Zkrátka se nemůžu jen tak drbat na zadku, nadávat, jak jsem unavená nebo na sebe dělat ksichty v zrcadle. S tím souvisí i oblečení – doma mi bylo jedno, v čem cvičím, a tak jsem za sportovní vybavení nevydala skoro ani korunu. Najednou mi to ale nedalo, začalo mi záležet na tom, co mám na sobě (typická ženská!) a honem jsem letěla a koupila si troje legíny a trička. Tomu pomyslnému okolnímu „nátlaku“ se zkrátka špatně odolává.




„VÝSLEDKY“

Přemýšlela jsem i o tom, zda pociťuji nějaké změny.
Ano.
Změny cítím a je jich poměrně dost. Nejsou ani tak vzhledové (bohužel), ale spíše vnitřní. Nevím proč, ale posilovna mi dost pomohla v tom si ujasnit, co je trénink „tak akorát“ a co je moc. Když jsem cvičila doma, měla jsem tendence si přidávat, když jsem ještě stále mohla. Takže se mi kolikrát cvičení trochu protáhlo – třeba až ke 2 hodinám. Což je z dlouhodobého hlediska prostě moc. Takže jsem se samozřejmě během týdne unavila a pak si musela dát pauzu třeba 2-3 dny. Tělo tím pádem  dostávalo šoky a z extrémní výkonnosti přecházelo do extrémní lenosti. Uvědomila jsem si, že mi tyto stavy nedělají dobře po fyzické ani psychické stránce.
Mohu říct, že jsem našla určitou rovnováhu.
Mám naplánovaný trénink a vím, že ho stihnu za hodinku a půl se vším všudy (převlékání, protažení apod.). Mám spoustu práce a přeci jen nechci strávit v posilovně veškerý volný čas, který bych měla věnovat především škole.
A vida. Domů chodím příjemně naladěná, nic mě netrápí a jsem schopná si v klidu sednout k učení. Uvědomila jsem si, že jsem potřebovala vypadnout z domu. Mít nějakou změnu. Dříve jsem občas upadala do takových nepříjemných nálad, jelikož jsem vlastně byla celé odpoledne zavřená doma, nevytáhla paty, jen si zacvičila a pak se učila. Takhle alespoň poznám nové lidi, projdu se a pročistím si tak dokonale hlavu. Nehledě na to, že pak i ráda vidím všechny členy domácnosti a jsem na ně podstatně milejší, když s nimi netrávím 12 hodin denně.

Co se vzhledových změn týče – myslím, že na to je ještě brzy. Cítím se ale po všech stránkách silnější. Pomáhá mi to lépe vnímat své tělo, každou jeho část. Nesoustředím se na to, abych zvedala co nejvyšší váhy, ale na to, abych je zvedala správně. Abych nezanedbávala žádnou partii. Naučila jsem se dávat si pozor na správné držení těla a vyrovnání svalových disbalancí.


Plány

Plány do budoucna zatím nemám (dokonce ani na soutěž se nechystám….COŽE?!). Budu pokračovat v tom, co dělám, protože cítím, že je to správné. Časem nejspíš změním typ tréninků a místo full body to rozdělím na horní a dolní polovinu těla. O trenérovi také uvažuji, ale spíše jen v rámci krátkodobé spolupráce, abych se naučila nějaké nové cviky, různé vychytávky a také proto, aby se na mě podíval odborník a řekl, kde mám mezery.

Netoužím po co největších svalech, 12% tuku ani dokonalé vyrýsovanosti. Chci pro své tělo jen to nejlepší. Chci zdraví, rovnováhu, sílu, vytrvalost, schopnost a odolnost. Vzhled je až na druhé koleji. Samozřejmě - jsem žena - chci vypadat dobře, ale není to priorita a hnací motor. 






Tak a tímto asi ukončím tento sáhodlouhý článek. Omlouvám se, zase jsem se rozepsala víc, než by možná bylo potřeba, ale potřebovala jsem Vám sdělit všechny své dojmy a postřehy.

Pokud Vás tedy domácí cvičení už nenaplňuje tolik, jako dřív, zkuste změnu. Posilovna není levná záležitost, ale do čeho jiného investovat, než do svého zdraví? Otevře se Vám tím svět plný možností a neprozkoumaných oblastí.

Pokud jste ale doma spokojení a víc nepotřebujete, nenechte se stáhnout proudem společnosti a nechoďte do posilovny jen proto, že se to teď nosí. Hlavní přeci je, aby Vás to, co děláte, těšilo

25 komentářů:

  1. Je dobře, že tě to baví :) Já už jsem o posilovně také přemýšlela, ale spíš by to bylo jen takové doplnění mého domácího cvičení :) Jen se k tomu s kamarádkou pořád nemůžeme dokopat :D

    OdpovědětVymazat
  2. COŽE? Už měsíc chodíš do posilovny a přesto nemáš v plánu soutěž?! Nějaká divná výjimka jsi! :D

    Už si taky neumím vůbec představit, že bych cvičila doma - přeci jen, mezi lidmi ve "cvičícím" prostředí je to něco jiného, než doma v ložnici, mezi knihovou a postelí :D Hodně dávno jsem závodně tancovala a pak chodila na step aerobik a body styling, tak jsem byla pořád v tělocvičně, ale pak jsem začala cvičit doma a vydrželo mi to asi rok a půl....ale teď už zase asi 2 roky cvičím jen "venku" a k tomu domácímu bych se už nedonutila.
    Ale do klasické posilovny jsem chodila jen asi 2 měsíce, a nějak mě to "nenaplňovalo", tak jsem přešla na CrossFit, a to si nemůžu vynachválit!:)

    OdpovědětVymazat
  3. Taky o posilovně přemýšlím, zaučila by mě kamarádka, pořídila jsem si domů pro sebe a přítele 15kg činky a nějak jsem se zamilovala, hopsat u videa už mě nebavilo. :D
    A konečně někdo, kdo nechodí do posilovny, protože tam chodí ostatní, ale protože tě to baví! Líbí se mi celkově ten tvůj přístup k tomu, že se nehrneš s davem a máš rozum :)

    OdpovědětVymazat
  4. I kdyby byl článek dvakrát tak dlouhý, rozhodně bych se nenudila :) Píšeš skvěle, moc mě to baví. Já o posilce zatím jenom přemýšlím, ale pořád se nemůžu odhodlat. Sice jsem tam už dvakrát byla, protože mě tam dotáhla kamarádka, ale bylo to takové nemastné neslané, no nevím, kdybych tam měla chodit, tak určitě sama, protože mě pořád rozptylovala a bylo to takové: "pojď tam, jdu tam já a pak půjdeme tam, kde jsi teď" prostě zmatek :D A hlavně se brzo uzdrav :)

    OdpovědětVymazat
  5. Cítím z toho to zdravé fitness zanícení a vůli jít si za svým cílem :) To jsem popravdě moc nečekal, není to tak dávno, co byl z tvých článků cítit téměř odpor k nějakému pravidelnému a cílenému sportování. Ale každopádně gratuluji k dobré investici. Naše tělo je totiž ta nejlepší věc, do které se dá investovat(dobře, nemovitosti taky ujdou), takže se ti to určitě vrátí. Někdo tomu říká továrna na svaly, já tomu říkám továrna na radost, protože mám vždycky radost, že jsem pro sebe něco udělal, bavilo mě to a těším se až se vrátím. A s tím oblečením, to je přece normální, když jde člověk mezi lidi, tak musí nějak vypadat! :) Sportu zdar a jez hodně antioxidantů, ať nejsi furt nemocná!

    OdpovědětVymazat
  6. Mi zatím cvičení doma plně vyhovuje, ale protože mám v rámci vysoké škole možnost zapsat si zadarmo až 3 tělocviky zadarmo (a cvičení na kolejích moc ráda nemám), taky budu teď cvičit mimo domov a jako jeden z tělocviků uvažuju právě o posilovně, že bych si to vyzkoušela a tak. Tak jsem zvědavá, jaké do bude :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Pěkně jsi to napsala! :) Mně zatím domácí cvičení stačí, ale taky je to částečně tím, že všechny posilovny, které jsou u nás ve městě, jsou od mého domu strašně daleko a takhle v zimě se mi fakt pěšky lozit nechce.. Takže asi počkám na jaro, kolo a udělám první krok! :) Uvidíme, taky jak s financema no... Studenti holt ty příjmy moc nemají :D

    OdpovědětVymazat
  8. Líbí se mi tvůj styl psaní, jak to podáváš :). Já jsem aktuálně plně věrná domácímu cvičení, ale kdo ví, třeba jednou :)

    OdpovědětVymazat
  9. Skvěle napsaný článek :)) je super, že tě to baví a taky, že tě kamarád přemluvil :) taky bych někoho takovýho potřebovala :D no,já teď mám posilovnu, které se nazývá stáj, vidle, lopata, koště :D člověk by to ani neřekl, jak se u toho unaví :D

    OdpovědětVymazat
  10. Krásný článek :) Já chodím do posilovny od ledna, ale pouze 2x týdne:) I když dlouho mi to nevyšlo 2x týdne, takže spíše jen jednou :D A co cvičím vymyšlené nemám, takové random:D jinak spolužák je hodný, že ti to všechno ukázal:) a co se týče vah..Z toho si nci nedělej:D já dnes měla na nohách 5 a je mi to jedno:DDDD

    OdpovědětVymazat
  11. Pekné že ťa to baví :)) ono to myslím, to chodenie do posilky aj zároveň motivuje, nie? :) určite je super aj to, že zmeníš prostredie, to pomáha veľa ľuďom.
    Aj keď mne sa to ťažko posudzuje, pretože bežecké tréningy mám vonku a druhé fázy buď na plavárni alebo si pocvičím doma/na intráku :D

    OdpovědětVymazat
  12. Já jsem jednu dobu chodila do fitka s jednou malou místností a mohla jsem se domluvit, že tam budu hodinu sama. Byla jsem hodně stydlivá, takže mi to naprosto vyhovovalo.
    Teď cvičím doma a čekám až budu mít kondičku...
    Určitě to musí být parádní. Jak sama píšeš vypadnout z domu, provětrat hlavu, seznámit se s lidmi a vybočit ze stereotypu..

    OdpovědětVymazat
  13. Tak to je paráda, že si tam spokojená :) Já teda cvičím jen doma, bohužel posilovnu jsme zatím nezkusila hlavně z finančních důvodů a zatím ještě v tom cvičení nejsem až tak zaběhlá a to domácí mi stačí a vyhovuje. V létě ale snad bude nějaká brigáda a tak bych posilku možná taky zkusila, uvidí se :)

    OdpovědětVymazat
  14. Počkat počkat, vždyť bys mohla být bikinka !!! :D neee taky si musím rýpnout :D je super, žes objevila posilovnu, já jsem skalní fanoušek a chodím tam přesně z těch důvodů, které píšeš :) tak hodně štěstí !! :)

    OdpovědětVymazat
  15. super, krásně rozvržené to máš a našla sis i výbornou posilovnu :) navjíc to roční členství tě určitě bude dokopávat tam chodit, i když zrovna nebude nálada :D první chvilky v posilce jsou nejhorší, ale překonat je a stojí to za to! :)
    brzy se uzdrav!

    OdpovědětVymazat
  16. Tak nakonec i ty :-) Jsem ráda, že tě to baví a chápu, že časem ti už domácí cvičení nebaví. Je pravda, že mně je také nepříjemné když cvičím (třeba posiluji na zadek žéééé :-D) a do pokoje vejde taťka. To si potom také někdy říkám, že je to docela nepraktické :-)

    OdpovědětVymazat
  17. Klasika, kterou často taky volím! :D Ne kecám. Volím kuskus :DDD pečivo mám na odpolední sváču :)

    OdpovědětVymazat
  18. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  19. Krásný článek! Přečetla jsem ho jedním dechem, přestože do posilovny mě asi chodit nedonutí :) Já naběhám 50+ kilometrů týdně, k tomu cvičím několikrát týdně jógu abych tu běžeckou zátěž nějak vykompenzovala...ale posilovna, ta mě strašně nebaví :) Máš můj obdiv!

    OdpovědětVymazat
  20. Ja mám tvoje články tak veľmi rada!!! Vždy ich prečítam bez zastavenie, pretože píšeš fakt pekne a v tomto si ty a Markét u mňa fakt na prvom mieste :) Ja som veľmi rada, že už aj ty si spoznala to čaro posilovní, pretože som si bola istá že ak sa tam raz vyberieš tak sa ti to zapáči :) Presne ako píšeš, to domáce cvičenie potom po čase človeka už omrzí, napríklad u mňa to tak bolo, že skôr som sa už do toho potom nútila ako to robila s radosťou, čo sa pri cvičení vo fitku nestáva nikdy :) Tam sa vždy neviem dočkať :) To Full-body je super, dokonca ja rozmýšľam že teraz ako sa mi začne škola tak tiež budem cvičiť celé telo, pretože neviem ako mi to budem vychádzať s časom a to je asi také najlepšie riešenie potom :) Vo veľa veciach som sa v článku úplne stotožnila, ako píšeš to že si chcela už vypadnúť z domu a väčšinou to vyzeralo tak že si si doma zacvičila a potom sa hned učila, presne tak to bolo aj so mnou. Celé dni doma len za knihami a uvidíš, že tuto nielen že spoznáš nových ľudí, ale určite si nájdeš aj nových kamarátov :) Ja som za to strašne, strašne rada, že som sa odhodlala vtedy a prekonala svoj strach a vybrala sa tam :) Ja sa už teším teraz na ďalšie tvoje články dojmov aké máš :)

    OdpovědětVymazat
  21. Pěkný článek, zase mě to k posilovně nalákalo o trochu víc... Myslím ,že po svém návratu o tom začnu uvažovat ještě více :D

    http://myway-tofitness.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  22. Do fitinn chodím taky a ten pocit ztracenosti a následný zamilování, když mě tam kamarád vzal si pamatuju moc dobře. Akorát s tím poznáváním nových lidí to je zrádný, mám pocit že hodně chlapů a kluků to používají jako seznamku :D , a protože je přítel lenoch a nechodí se mnou, tak se tomu nedá vyhnout.

    OdpovědětVymazat
  23. Love it!
    You're blog is so perf, girl - I'm in love!

    adoorablee.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  24. Dřív jsem chodila třeba s týmem do soukromé malé posilovny, ale teď jsem byla poprvé v normální velké posilovně. Naštěstí tam kamarád pracuje, takže mi vše vysvětlil, ukázal a poradil, protože můj první dojem, když jsem vešla bylo :O . Kolem mě namakaný kluci se sluchátkama na ušch a já stála a nevěděla co dělat. Byla jsem tam ale jen párkrát, tak jako tebe mě to opravdu nevtáhlo... Radši se hýbu a posiluju ještě s nějakou jinou aktivitou..

    Cvičíš tedy hlavně se závažími? Já si totiž osobně myslím, že posilovat jen s váhou svého těla je to nejlepší.. :)

    "Zkrátka se nemůžu jen tak drbat na zadku..." úžasné! :'D

    OdpovědětVymazat
  25. Ja som chodila do posilovne, ktorú sme mali v práci, bola spoločná pre mužov aj ženy a dalo sa to tam zniesť, ale nebola to moja šálka kávy, neviem, pripadalo mi to veľmi strojené, každý sa tam po každom obzeral, niektoré dámy tam chodili ako na módnu prehliadku, skončila som s tým po istom čase. Oveľa viac si užívam bedminton, plávanie či tanec.Každý si skrátka musí nájsť to, čo ho baví.
    Bianka

    OdpovědětVymazat