pondělí 16. února 2015

Video - Sebelítost jako největší nepřítel

Ahoj!

Dnes jsem upřímně neměla náladu na nějaké rozsáhlé psaní (COŽE?!), tak jsem se rozhodla to nahradit rozsáhlým povídáním. Navíc mám spoustu práce, takže padla volba na video. Dnes již druhé. Již podruhé překonávám stud!

(A již podruhé si hraji na chytrou)

Téma dnešního videa je sebelítost, o které jsem slibovala napsat článek. Místo článku tedy vzniklo video, které se Vám doufám bude líbit, budete mi rozumět (nebudete se mi smát!!!) a v neposlední řadě doufám, že se mi podařilo koktavě vyjádřit, co jsem měla na srdci.

Poznámka - Omlouvám se za ten výstřih, to opravdu nebyl záměr. Prostě jsem nějak naštelovala mobil, mluvila, točila... a pak - až ve finálním procesu nahrávání na počítač - jsem si tohoto detailu všimla. Byla jsem ale hrozně líná to nahrávat celé znovu a video dokážu maximálně otočit, nikoliv ořezat :D 

Přeji příjemné sledování a krásný den! :-)



34 komentářů:

  1. Nebudu lhát.. ještě jsem se na video nekoukla, ale zítra to určitě napravím! :) dnes po velmi emociálním filmu o 2. světové válce už nechci žádné přemýšlení..:D (a to se mám učit na 3 písemky, ups)
    :D :D :D Já kolem 7 hodiny snídám a kromě po a pa mám v 11:30 oběd, takže mi ta svačina stačí :) ale třeba dnes jsem měla oběd až v 13:00 a to jsem měla 55 g pohanky, 2 jablka, ořechy.. No prostě nenažranec :DD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, naprosto chápu! :D Někdy má prostě mozek dost, jen si dej pauzu :D
      Jo tak když máš oběd dřív, tak to chápu :) I když já to tak občas mívám a stejně nosím giga svačinu :D

      Vymazat
  2. Wow super video, jsi hrozne rozumna a je videt, ze jsi si v zivote prosla uz trnitou cestu a dalo ti to super zkusenosti:) naprosto s tebou souhlasim, bublinu mam taky a tezko se toho zbavuje.. A presne na me sedi priklad zlomene nohy, kdy me vetsina spoluzaku litovals a ja z toho pak byla vic v haji :D urcite toc dalsi!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji mockrát, Andie :)
      Je pravda, že díky tomu, čím jsem si prošla, jsem si leccos uvědomila. Je to těžké, ale jde to, takže špendlík do ruky, ničeho a nikoho nelitovat a hlavu vzhůru :)

      Vymazat
  3. Jsi opravdu strašně milá, takový sluníčko :)
    Mám to opravdu hodně stejné jako ty, prošla jsem si i podobnými věcmi, takže souhlasím naprosto ve všem.. Jakmile já poznám, že to na mě zase jde, tak se snažím nějak zabavit.. a někdy když je to fakt silný, tak mě zabaví i čokoláda a prostě si jí dopřeju a beru to jako vlastně takový vítězství, že si jí dám bez výčitek.. i když je to vlastně na nervy :D
    Sebelítost je to nejhorší, člověka to neposouvá, jen stahuje.. mně pomohla to dostat ze sebe ven, jak říkáš- pojmenovat to a od té doby je život daleko hezčí.. vím, že se toho člověk už nikdy nezbaví, ale je to nádherný.. přijdu si tak krásně nadí tm :D
    Měj se krásně, Maruška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, mockrát děkuji, to jsem ráda, bála jsem se, že budu působit nějak nepříjemně :D

      Líbí se mi, jak se znáš a víš, jak s takovou situací naložit :) Každý si musí najít něco svého, co mu pomáhá se z takových zhoubných stavů dostat. A čokoláda je zrovna skvělá metoda :D
      Přesně tak, jakmile to vyslovíš, je to hrozný pocit svobody a úlevy:)
      Tak Ti přeji, Maruško, aby sis udržela tenhle krásný přístup:)
      Hezký den!

      Vymazat
  4. Ahoj Ančo,

    na začátek musím říct, že už vypadáš a zníš zdravě :)
    Jinak sebelítost je samozřejmě mrcha a mám pocit, že minimálně párkrát za život dopadne na každýho a je důležitý se od ní nějak odpoutat a zabavit. Ale já osobně jsem(jako dost empatickej člověk) míval problémy spíš s tím, že když mi bylo někoho líto, tak jsem se fakt niterně vžil do jeho situace a dokázal jsem si tím zkazit celej den :D Ale naštěstí už tuhle schopnost "cizolítosti" nemám a ani pocit sebelítosti si už skoro nepamatuju. A když přijde na hovno den, tak to beru jako impuls nedovolit, aby další takovej den přišel, jdu si třeba pořádně zacvičit a vyplavený endorfiny zaříděj zbytek :) A jinak samozřejmě souhlas se závěrem, svět je krásnej!
    No a doufám, že Ti vyjde ta psychologie, protože určitý vlohy k tomu rozhodně máš :)

    Měj se skvěle!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Filipe (to je hezké, jak vždy v úvodu pozdravíš :D),

      Už je mi lépe, prášky naštěstí zabraly.:)

      Přesně tak, myslím, že se to nevyhne nikomu, ale je důležité s tím umět naložit a nenechat se tím příliš ovlivnit. A koukám, že máme stejný problém... Někdy je až šílené, jak se citlivý člověk snadno nechá ovlivnit okolím a okamžitě na sebe stahuje negativní emoce.
      Jinak máš parádní přístup, cvičení je na sebelítost skvělý lék - i když pak se člověk často lituje, že ho všechno bolí :D

      Mockrát děkuji, psychologie ale spíše padá, nestíhám načíst literaturu, takže to asi povedu spíe pedagogickým směrem :)

      Hezký den!

      Vymazat
  5. Hlasuju jednoznačně za více takových videí :) jsi strašně sympatická a dokážeš to krásně podat. Sama jsem se s tímhle problémem dlouho potýkala a strašně dlouho jsem se utápěla v sebelítosti. Třeba celý den jsem proležela u seriálů a filmů jen proto, abych se nemusela zabývat svými problémy a jen jsem si říkala, proč nejsem takováhle jako ta hlavní hrdinka a proč tohle a tamhleto. Samozřejmě čas od času, přesně jak jsi říkala, taky ještě takovýhle špatný dny mám, kdy je všechno na nic, ale přece jen jsou to pořád jen dny, už ne týdny :)
    Jsem ráda, že jsi začala být zase aktivní na blogu, chvíli jsem se bála, že přestaneš a byla by to ohromná škoda, protože máš strašně rozumné názory a krásně se to čte/poslouchá.
    Držím ti pěsti v maturitě (taky mě to čeká letos :')). Jako pedagožku bych si tě dokázala představit, myslím si, že bys dokázala vést ty studenty a vštípit jim ty pravé hodnoty.
    Prostě jen tak dál, jsi skvělá :)) (ps: koukala jsem na insta na tvé maturitní šaty, vypadáš jako princezna :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji, Barčo, za tak milý komentář, ani nevíš, jakou mi udělal radost :)

      Přesně to, co popisuješ, je ta zkázonosná sebelítost. ALe je super, že se s tím snažíš bojovat a podle všeho se to lepší :) Tak držím palce, ať Tě už takové stavy netrápí. Ono je to všechno v naší hlavě.

      Jinak mě těší, že se Ti na blogu líbí. Chvíli jsem si potřebovala dát pauzu, ale pak mi to tady začalo hrozně chybět a uvědomila jsem si, že je to opravdu radost psát a podílet se o své myšlenky se čtenáři :)
      Také držím palce k maturitě, snad to zvládneme! :D

      Ještě jednou děkuji, jsi hrozně hodná :))

      Vymazat
    2. Nemáš vůbec za co, to já děkuju za přínosné video :))
      To úplně chápu. Každý občas potřebuje pauzu. Osobně doufám, že si v budoucnu zase založím blog, ale když člověk ví a cítí, že by na to neměl čas a dost energie, tak to nemá cenu se do toho zatím pouštět :)

      Děkuju, přesně tak, zvládneme to!! :D

      Vymazat
  6. Jsi strašně příjemná a dobře se posloucháš! :) Fakt moc hezky mluvíš a dokážu si tě představit v psychologickým křesle ale na straně odborníka, nikoli pacienta!:-) Myslím, že video určitě moc lidem pomůže!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji mockrát, to jsem ráda, že se video líbí :)

      Vymazat
  7. Ani netušíš jak moc příjemně se posloucháš :) Palec nahoru :)
    Fit Maddie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, mockrát děkuji, to mě těší:)

      Vymazat
  8. Skvělý video ve správnou chvíli... děkuju! :-) I tobě hodně úspěchů, zdraví, dobrý nálady a radosti... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já děkuji za tak milý komentář! :) Ať se daří:)

      Vymazat
  9. Rozhodně lepší volba to slyšet, než číst! :) Máš strašně příjemný hlas :)
    Dřív jsem se taky utápěla v sebelítosti, a můj kamarád taky... začali jsme si stěžovat sami sobě navzájem, stali se z nás nejlepší kamarádi a sebelítost nás už tolik netrápí:)
    přesně jak říkáš, taky mi dělá radost, když někoho potěším, uklidím, uvařím... někdy stačí jenom vytáhnout nějakou kamarádku ven a ona vám za to poděkuje.. :) vážně paráda video! :)

    http://myway-tofitness.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jee,tak to jsem ráda,že to tak někomu připadá,já svůj hlas nesnáším:D

      Je super,že jste se z toho s kamarádem navzájem vytáhli, horší by bylo,kdybyste se do toho navzájem stahovali)
      Přesně tak-proste stačí malé pozornosti pro ostatní a člověk se hned cítí líp:)

      Vymazat
  10. Skvělé video. Toto je lepší slyšet než číst. Je vidět, že jsi si toho hodně prožila a je dobře, že jsi se ze všeho dostala a teď nám mužeš dávat rady do života. Držím ti palce :)
    A s tou zlomenou nohou jsem to akorát měla s rukou. Všichni furt říkali jak je to strašné, ale mě to ani nevadilo, že jí mám v sádře- okolí z toho dělalo problém. A též dělám ráda lidem radost :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji:) nevím,jeslí můžu vyloženě dávat rady do života,ale každopádně jsem ráda,že se o to můžu podělit :)
      Přesně to je ten případ,někdy to okolí člověka v problému naprosto utvrdi:D

      Vymazat
  11. Moc krásně jsi to podala a jsi strašně moc sympatická :) Taky se občas ocitnu v takové bublině sebelítosti, kdy je fakt den blbec už od rána, ale vždycky se s tím snažím nějak vypořádat a soustředit se na něco mnohem hezčího než na tohle a ono to pomáhá :)
    Určitě toč víc videí! Moc dobře se posloucháš :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji,Luci :)
      To je správný přístup,je zbytečné si tím kazit den-vždycky se to dá obrátit)
      Jsem vážně ráda za takový pozitivní ohlas,trochu jsem se toho bála,ale mám hroznou radost,že se Vám videa líbí)

      Vymazat
  12. Tak už jsem se na video podívala a je super! :) Náhodou nemáš vůbec špatné vyjádřování, vůbec ses nezadrhovala..a jsi moc dobrá, že ses dokázala z té "bubliny" dostat! a to s tím psychologem naprosto souhlasím! 2 měsíce jsem si zapírala, že mám problém s jídlem a u něho mi stačilo 30 minut. 30 MINUT, aby mi to došlo. Neuvěřitelný!!! určitě natáčej víc takových videí:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji!:)
      To je skvělé, že ses odhodlala a nakonec k psychologovi šla. Opravdu je to někdy úžasná pomoc a podpora, mnohdy stačí chvilka nebo jedno sezení - jak píšeš :)

      Vymazat
  13. Moc hezky dokážeš mluvit, máš můj obdiv, ještě na takové téma :) Děkuji, jak pravdivé, život je dar a tak by jsme se neměli zbytečně utápět ve vlastních negativních myšlenkách, ale snažit se ten život prožít nějak smysluplně :) Někdy je to možná sice těžké, ale i proto jsem začala s dobrovolnictvím.., je to něco úžasného, dodává mi to tolik energie, když vidím, že můžu někomu udělat radost, vykouzlit úsměv na tváři.... a nic to nestojí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji :)
      Tak tak, jak říkáš - život je dar, který nám byl dopřán a měli bychom s ním podle toho zacházet :)
      Dobrovolnictví je zkrátka krásná věc, myslím, že tohle je to, co člověk hledá - takové to vnitřní uspokojení, radost :))

      Vymazat
  14. Tak to jsem zvědavá na recenzi! :) "ocas" to má velký, to máš pravdu! :D ale co bychom taky chtěli za 0 kalorií, že...

    OdpovědětVymazat
  15. Jsi moc sympatická!! Škoda, že video nemáš v lepší kvalitě :). Určitě na tvém blogu nejsem na posledy.. Pokud chceš můžeš navštívit i můj blog..:)
    FASHION & BEAUTY

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji :) Bohužel, video je nekvalitní, ale nemám možnost natáče foťákem, ten odmítá spolupracovat s počítačem :/

      Vymazat
  16. Ty jsi mě málem rozbrečela...Dobře, tak ne málem, ale úplně :D
    Moc krásné video. Vyjadřuješ se parádně a máš krásný hlas.
    Všechno si tak úžasně řekla a popsala. To s tou bublinou bylo skvělé. Taky si někdy připadám, že jsem prostě někde sama zavřená a nechci, aby se za mnou někdo dostal a tak se radši straním lidí a nikomu se nesvěřuji.
    Vydržela jsem takhle pár měsíců, ale pak už jsem to nezvládala a tak jsem všechno řekla mamce a trochu se mi ulevilo. Pořád to ale není moc dobré a přiznávám, že se lituju docela často. Snažím se na všem hledat ty pozitivní věci a víc si užívat života, ale zkrátka mi to nejde. Asi mám strach a nevím přesně z čeho. Nejspíš z celého života. Nevím, co mám se sebou dělat. Už jsem o tom mluvila doma a nakonec jsme usoudili, že bude lepší, když vyhledáme odbornou pomoc, takže už brzy půjdu na první schůzku s psycholožkou. Snad mi pomůže vidět svět trochu jinak :)

    http://kuchtimeslaskou.blog.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za tak krásný komentář :)

      Je skvělé, že jste se doma shodli na vyhledání odborné péče, ono i jedno takové sezení kolikrát dokáže zázraky :) Ten strach, co popisuješ, moc dobře znám. Člověk jako by se bál, co ho venku čeká - být doma -sám se sebou a uzavřený, je prostě jednodušší a méně děsivé, skýtá to určité jistoty. Ale také je třeba si uvědomit, že kromě těch jistot to s sebou přináší i velkou osamělost a člověk si ubírá jak starosti, tak ale i ty radosti - které za to prostě stojí :)

      Vymazat
    2. Přesně tak. Ten okolní svět mě prostě děsí a i když se snažím, tak na něm mnohdy nemůžu najít nic hezkého. Každý den, když odcházím do školy, tak jsem hrozně nervózní, protože se bojím toho, co se dnes zase stane a jestli to zvládnu. Už se mi i stalo, že si pro mě máma musela přijet, protože jsem to tam nemohla vydržet. A já jí tenkrát tvrdila, že je mi jenom špatně a přitom jsem psychicky byla úplně na dně. Teď jsem jí aspoň mohla vysvětlit, proč jsem se poslední dobou chovala tak divně. Jsem ráda, že mi tak pomáhá. Pořád mi říká, že by si přála, abych byla zase šťastná a spokojená holčička jako dřív a já to chci taky. Snad se mi to povede, protože tak jako teď už žít nechci. Jenom ve strachu a v depresích, to opravdu není žádný život. Snad se mi povede se s tím vypořádat a všechno se zase obrátí k lepšímu :) Pevně v to doufám.

      http://kuchtimeslaskou.blog.cz/

      Vymazat
  17. odpověd u mě: takže si ji nepamatuji špatně! :D chtěla jsem dát značce patifu ještě šanci, ale ted nevím, nevím..:D

    OdpovědětVymazat