středa 18. března 2015

Síla přírody

Zdravím!

Andula a její filosofické chvilky jsou zpět! Tentokrát to bez většího okecávání vezmu rovnou k tématu článku - a tím je příroda.

Dnes jsem si totiž něco uvědomila.

Štrádovala jsem si to ze školy a přemýšlela nad tím, zda si jít zacvičit do fitka nebo zůstat doma. Měla jsem mít odpočinkový den, ale necítila jsem se vůbec unavená. Nicméně do posilovny se mi upřímně absolutně nechtělo. A pak mi to konečně docvaklo - venku je nádherně a navíc teplo - to je přeci ideální den na běh! 

Trochu jsem se před vyběhnutím bála, protože po půlroční pauze bývá první běh vážně utrpení. A také že bylo! Nakonec jsem ale vytáhla paty a naplánovala si pěknou trasu po pražských parcích. Když si odmyslím píchání v boku a funění ve stylu astmatické hrošice, bylo mi vlastně krásně. Došlo mi, že jsem poslední dobou byla neustále zavřená buď doma u učení nebo v posilovně, přestože venku už začalo jaro. Potřebovala jsem pročistit hlavu a užít si trochu pohybu na čerstvém vzduchu (dobře, ,,čerstvý vzduch v Praze" je třeba brát trochu s rezervou.)

Příroda má totiž obrovskou sílu. 

Ach ta Pálava!


Zastávám názor, že každý z nás potřebuje čas od času pobýt v přírodě. Patří to ke zdravému životu a očistí to tělo i ducha. Obzvlášť v dnešní uspěchané a hektické době plné stresu. Technologie sem, technologie tam, mobil pořád v ruce, denně u počítače, televize... To někdy může být až k zbláznění. Je dokonce vědecky dokázáno, že lidé žijící na venkově mají menší sklony propadat depresím.

Nelze popřít, že příroda může mít léčivé účinky. 



Mnohdy jsou lidé věčně nespokojení, vystresovaní, je na ně vyvíjen nátlak ze všech stran a oni přemýšlí, co by ještě ve svém životě zlepšili, co by mohli udělat jinak nebo lépe, hledají nějaký tajný recept na štěstí. Přitom kolikrát stačí na chvíli všechno odložit, hodit si batoh na záda a vyrazit na túru. Nebo se jít alespoň na chvíli projít na nějaké pěkné místo.

Moje babička vždycky říkávala:
,,Hovno psycholog! Já bych těm lidem prostě zahodila ty počítače a poslala je do lesa!"

A měla jako vždycky pravdu.


Příroda vážně může sloužit jako určitý druh terapie. A dokonce snad ten nejlepší a nejpřirozenější. Když se člověk ocitne v lese, bez veškeré elektroniky, najednou slyší ticho a cítí klid. Je pouze sám se sebou a konečně má prostor, aby si srovnal vlastní myšlenky, aby si uvědomil, co od života čeká a co je pro něj důležité. Aby na chvíli vystoupil z toho kolotoče, rozmotal si hlavu a pak do něj mohl s čistou myslí opět nastoupit. 

O pozitivním účinku přírody jsem se sama přesvědčila zrovna nedávno. Po velmi dlouhé době jsem odjela z Prahy na hory. Ani nevíte, jak jsem byla celý týden šťastná a spokojená. Hned po příjezdu jsem na sebe hodila roztrhané kalhoty, starou bundu a vyrazila na procházku. Slunce zrovna zapadalo, bylo příjemně chladno, sníh se třpytil, všude klid a ticho. Byla jsem v totální euforii a připadala si jako v pohádce. Najednou mi nic nechybělo. A to jsem v tu chvíli vlastně ani nic neměla. Ke štěstí totiž občas stačí ty nejprostší záležitosti.



Nepodceňujte tedy sílu přírody a zkuste ji ve svém životě dát co nejvíce prostoru. Možná zapřemýšlejte nad tím, zda víkend opravdu chcete strávit doma či ve vydýchané posilovně, nebo jestli náhodou není lepší se alespoň na chvíli vrátit k tomu, co je nám tak přirozené. 


Zajímalo by mě, jak jste na tom Vy- jaký máte k přírodě vztah? Preferujete město a nebo raději klidnější oblasti blízko českých luhů a hájů? :-)

23 komentářů:

  1. Já přírodu prostě miluju! :-) Kdybych měla víc volného času, než mám, tak bych nejraději pořád jenom chodila na výlety, teď mi to moc chybí. Tak se aspoň snažím co nejvíc chodit pěšky a užívat si čerstvého vzduchu aspoň takto. A taky mě strašně baví cvičit venku, mnohem víc, než třeba v posilovně. Dvakrát týdně takhle cvičím na venku - jedou mám kondiční tréning a jednou bootcamp. A je to prostě bomba. Běžet si po lese, při posilování se klidně i trochu zablátit, jen tak si lehnout na zem a koukat do mraků, pozorovat západ slunce...
    A samozřejmě i mimo to cvičení, venku a v přírodě je mi prostě nejlíp :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také mě mrzí,že na "courani " po venku nemám tolik času,kolik bych chtěla. Proto je ale super se alespoň občas projít:) Hrozne se mi líbí,jak právě s přítelem vyrážíte na různé výlety do přírody) a ten bobootcamp v přírodě musí být bomba! Akorát teda nevím,jestli bych to udychala :D

      Vymazat
  2. Čteš mi myšlenky, mám o tom rozepsaný článek také :) Svůj vztah jsem po svém dlouhém podzimním depresivním období tady v Dánsku zase našla. Běhám, jezdím na kole nebo chodím na procházky.. Nebo si jen vezmu knížku a jdu si číst na lavičku k blízkého jezírku. Neznám teď nic hezčího než pozorovat západ slunce...:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Depresi zažeň-a příroda je v tom nejlepší pomocník :) Musí tam být nádherně :)

      Vymazat
  3. Krásný a pravdivý článek! Naprosto nechápu ty lidi, co jsou zavření v posilovně místo toho, aby šli běhat ven. Ok, já jsem sice trošku zaujatá (nesnáším posilovny a miluji běhání venku), ale pro mě je pobyt - a především běh - v přírodě každodenní droga a asi bych nemohla bydlet ve velkém městě, protože by mi to chybělo :)
    Nyní jsem na semestr ve Finsku a teprve minulý týden jsem začala chodit do lesa, protože předtím tam byly doslova haldy sněhu. No a nemůžu se doho nabažit :) Včera jsem naběhala po lese 17 kiláčků :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji a jsem moc ráda, že to vidíme podobně :) Pro mě má i posilovna své kouzlo, ale nikdy bych se nevzdala pobytu venku na čerstvém vzduchu.
      Pán, Finsko! Objevila jsem hned několik článků na Tvém blogu a začetla se na slušnou dobu, miluji tyhle cestovatelské příspěvky:)) Musí tam být úžasně

      Vymazat
  4. To je tak optimisticky nabitá úvaha :) Já odjíždím dnes večer na hory, takže si té přírody užiji snad až až :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé, tak si to užij na horách a snad budete mít sníh:)

      Vymazat
  5. Tvoje babička je velice moudrá žena!:-) Já jsem poslední dny, jak je krásně, zase začala všude chodit po svých a je to tak neuvěřitelně nabíjející, když je člověk na čerstvém vzduchu a nechává do sebe proudit tu energii ze sluníčka! Člověk pak má celý den úsměv na tváři! Miluji tyhle první jarní dny :-)

    Jinak pro mě je určitě lepší courat se někde po lesích nebo u nás po vesnici, odkud pocházím, ale když jsem přes týden v Praze, nevadí mi "čerstvý" vzduch ani tady. I tady se dají najít překrásná místa, kde se procházet a nechat na sebe působit přírodu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To rozhodně je :)
      Přesně tak! Také občas jen jdu a najednou se musím usmívat na všechny kolem,protože je mi prostě krásně :)
      Tak tak, dají se tu najít nádherná zákoutí, kde je najednou člověk sám a v tichu :)

      Vymazat
  6. Ahoj Ančo!

    Máš recht. Přesně proto tak rád chodim na ryby i když stejně nic nechytnu. Sedim, voda tiše plyne, lesy šumí, něco někde zakváká, pozoruju veverku, přičemž mi zabere ryba a já to prošvihnu, ale stejně jsem šťastnej a vůbec se tim nestresuju...a ten vzdoušek(pokud zrovna někde nablízku není leklá ryba)...Nebo stačí se jít na chatě projít do lesa(pokud zrovna člověk nenarazí na nasranou bachyni s mladejma), to je balzám na duši :) Nebejt komárů, klíšťat a pavučin, byl by to úplnej ráj :)
    A jak říká děda Homolka při "pikniku" v lese: „Mámo, já ti něco řeknu. Kdyby bylo na mě. Já bych to sem nahnal ty lidi, všecky a povinně!"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Filipe,

      Na rybaření se mi vždycky líbila ta poklidná atmosféra. Přestože to kolikrát není bůhvíjak akční aktivita, už ten pobyt v přírodě sám o sobě je bezvadný:)
      Jen ty klíšťata a další odporné hmyzaky bych zakázala:D
      Homolka to řekl perfektně:)

      Vymazat
  7. Přírodu miluju. Nechápu, jak jsem mohla běhat se sluchátky v uších, když mi bohatě stačí hlasy přírody. Ráda se chodím projít i sama, nemám s tím vůbec žádný problém. Jen mě dost mrzí, když v tak krásných místech nacházím pohozené petky, obaly od cigaret, atp...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je,bohužel,ta druhá stránka příběhu:/ Lidé si přírody asi nezačnou vážit, dokud o ni nepřijdou.

      Vymazat
  8. Musím s Tebou naprosto souhlasit! Vždyť není nic hezčího než příroda. Je tak kouzelná, neustále mě překvapuje, něčím uchvacuje. Upřímně, není den, kdy bych se nepodivila nad tím, jak nádherná může být! :) Strašně ráda chodím na procházky, vždy jsme s našima jezdili na hory, na túry, procházeli se v lesích. Celé dětství jsem trávila venku, sice v maloměstském ruchu, ale i tak. Jsem moc ráda, že jako dítě jsem neznala mobily, tablety a podobné vymoženosti, protože jsem mnohem radši běhala po venku, domů přišla s roztrhanými teplákami, modřinami na kolenou, ale bylo mi prostě skvěle! Čas jsem trávila s kamarády, se zvířaty. Nepotřebovala jsem facebook, televizi, nic. A bylo mi nádherně ;)
    Moc hezky jsi to vystihla, doteď se jdu prostě projít, když je mi na nic, protože příroda vyčistí hlavu a pomůže se nám připravit na nadcházející události. Je magická! :)

    worldaroundmissnothing.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  9. Krásný článek! :) tvoje články jsou vždy tak příjemné na čtení.. a k tomu doplněné o krásné fotky! :) prostě radost to číst!:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jee,moc dekuju!:) jsem ráda,že se Ti články líbí:)

      Vymazat
  10. Tento článek si nech patentovat, svatá pravda! :) Už jen ta fotka lávky vedoucí zeleným lesem, to musí zmizet všechny depky, ách <3

    OdpovědětVymazat
  11. Naprosto souhlasím :) Já moc ráda chodím na procházky, miluju vůni lesa. Teď jsem začala znovu jezdit na kole a nejvíc si užívám, když můžu jet s kopce a cítit prudkej vítr a nastavovat mu dlaně. Sice se pokaždý bojím, že sletím, protože jet okolo třiceti kilometrů za hodinu bez držení je docela o hubu, ale co :D Miluju to.

    OdpovědětVymazat
  12. Příroda je kouzelnice. Bydlím mimo velké město. Mám blízko lesy, louky atd. a je mi prostě krásně. Kdykoliv chci, tak vyjdu na kopec a jsem sama pouze se svými myšlenkami. Vždycky, když jsem delší dobu ve městě, tak se to na mě trošku podepíše. Za mě určitě příroda a čerstvý vzduch ano! :-) http://zdraveahrave.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  13. Pálava <3
    Já preferuji oboje dvoje - a všeho s mírou :))

    OdpovědětVymazat
  14. Krásně napsáno. Já přírodu miluju. Nedokážu si představit víkend bez výletu na hory nebo bez procházek do přírody. Klidně se sbalím a sama vyrazím někam na výlet, protože si vyčistím hlavu a pak jsem nabitá energiií :-)

    www.cookingwithsusa.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat